BáSnění Jiřího Hůly
Poslechněte si oblíbené poetické texty archiváře, publicisty, vizuálního básníka a kurátora Jiřího Hůly, zakladatele Archivu výtvarného umění.
Archivář, publicista, vizuální básník a kurátor Jiří Hůla (1944) je pražský rodák, jeho život je ale už od dětství spojený především s Kostelcem nad Černými lesy. V závěru padesátých let vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obor matematika a tělesná výchova. Krátce pracoval jako učitel v Hlučíně a Opavě, pak se ale opět vrátil do Kostelce. V roce 1983 zde spolu se svým bratrem, akademickým malířem Zdenkem Hůlou, otevřeli v jejich domě Galerii H, která se v následujících letech stala významným místem setkávání výtvarníků v rámci tzv. šedé zóny české kultury.
Už v šedesátých letech se Jiří Hůla začal zabývat vizuální a konkrétní poezií. Ve svých experimentálních textech zúročil své matematické vzdělání, zabýval se variacemi, kombinacemi a permutacemi slov, písmen a znaků. V průběhu dalších let pak postupně hledal východiska ze slepé uličky zavedených experimentálních postupů. Zkoumal možnosti redukce a redundance, manipulace s texty a také popisu nalezených obrázků – krejčovských střihů, plánů, reprodukcí z novin a časopisů.
Dvojí význam slova popsat (definovat a pokrýt písmeny) mi dopomohl k pochopení přímých souvislostí mezi strojopisy a – od roku 1977 – čistě výtvarnými díly.
Koncem 70. let začal pro svou tvorbu využívat možností tehdejší výpočetní techniky a spolu s Josefem Volvovičem se zabýval počítačovou grafikou. Z tohoto období pochází jeho návrh Stavebnice H (variabilní plastiky o 941 prvcích), jejíž plánovaná sériová výroba se navzdory slibným začátkům nakonec neuskutečnila. Jiří Hůla také v této době objevil metodu přeuspořádáním jednotek vizuálních informací, vymyslel počítačové generované písmo a také několik výtvarných technik, jako je kresba skalpelem, rastrová proláž nebo transformace do funkční sítě.
V roce 1984 Jiří Hůla založil ještě v Kostelci nad Černými lesy Archiv výtvarného umění. Dnes tato instituce sídlí v pražském DOXu a nuselské ulici Pod Terebkou. Její unikátní sbírka čítá statisíce dokumentů z oblasti současného českého a slovenského výtvarného umění. Součástí aktivit archivu je vedle publikační a výstavní činnosti také obsáhlá a stále se rozšiřující databáze českého a slovenského umění abART, ze které využil informace o Jiřím Hůlovi i autor tohoto medailonku.
Jiří Hůla je mimořádně činorodý člověk a jeho kulturní aktivity jsou velmi široké. Řadu let působil jako publicista v různých periodicích. V 90. letech byl také externím spolupracovníkem Českého rozhlasu Vltava. Kniha jeho rozhovorů se známými českými výtvarníka (např. Stanislavem Kolíbalem, Pavlem Nešlehou, Zbyňkem Sekalem, Jaroslavem Rónou nebo Jindřichem Zeithammlem) vyšla v roce 2001 v nakladatelství Dauphin.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Li Po: Píseň o starosti (in Zpěvy staré Číny, Odeon 1967, překlad Bohumil Mathesius)
- Gregory Corso: Ecce Homo / Theodorikův obraz (in Mokré moře, Odeon 1988, překlad Jan Zábrana)
- Josef Hiršal, Bohumila Grögerová: Text IV (in JOB–BOJ, Československý spisovatel 1968)
- Christian Morgenstern: Jak si šibeniční dítě zapamatuje měsíce, Schéma jedné tragédie (in Šibeniční písně, SNKLHU 1958, překlad Josef Hiršal)
- Jiří Hůla: Sonet Arthura Rimbauda Samohlásky, překlad Vítězslava Nezvala /redukovaný text, Sonet Arthura Rimbauda Samohlásky, překlad Svatopluka Kadlece /redukovaný text (In samizdatová publikace Sonety, Galerie H v Kostelci nad Černými lesy 1987)
Související
-
Osudy Jiřího Hůly. Poslechněte si vzpomínání vizuálního básníka a publicisty ve vltavských Osudech!
Se svým bratrem založil Galerii H. Založil také Archiv výtvarného umění a informační systém abART, sbírku dokumentů o současném českém a slovenském výtvarném umění.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka