Osudy japonské houslistky Yuriko Kuronumy
Vyprávění japonské houslistky, která více než půl století spojuje svým uměním a působením tři kulturní světy: japonský, český a mexický.
V roce 1958 vypsala československá vláda stipendium pro čtyři japonské studenty – tři muzikanty a jednoho filologa. Byli mezi prvními, kteří mohli z Japonska vycestovat po 2. světové válce. Do Prahy tehdy přiletěla i osmnáctiletá japonská houslistka Yuriko Kuronuma.
AMU absolvovala úspěšně v roce 1962, vzápětí byla pozvána i na mezinárodní festival Pražské jaro. V Praze se stihla zamilovat a provdat, a to za mexického studenta, antropologa, archeologa, textilního inženýra. Svůj domov si nakonec vybrali v Mexiku.
Během své kariéry Yuriko Kuronuma natočila řadu snímků pro rozhlas – jejím klavírním partnerem byl legendární Alfred Holeček, skladatel Jiří Jaroch jí věnoval svou Koncertantní symfonii pro housle a orchestr, spolupracovala se Symfonickým orchestrem Čs. rozhlasu a dirigentem Aloisem Klímou, hostovala na mezinárodním festivalu Pražské jaro.
Miluje hudbu Antonína Dvořáka, o němž napsala knihu pro japonské děti a věnovala ji svým přátelům, Smetanovu kvartetu. Kniha byla vydána už nejméně dvacetkrát a těší se stále velké popularitě. Před více než třiceti lety založila Akademii Yuriko Kuronuma. Jednou z uměleckých hvězd, která se zrodila pod jejím pedagogickým vedením, je houslista Adrian Justus.
Největším překvapením rozhlasových vzpomínek Yuriko Kuronumy je nejen to, že neuslyšíme překlad vyprávění v japonštině, ale její půvabnou češtinu, kterou studovala před padesáti lety a rozhodně neměla příležitost jí později běžně hovořit. Fascinující je její srdečnost, bezprostřednost, humor, její upřímná okouzlení místy, která důvěrně znala a která se jí pohotově vynořují z paměti, podnětné jsou její postřehy změn, jež by nám neměly zevšednět, inspirující je její nestranné vidění „vzdálených“ kultur – japonské, české, evropské, mexické.
Připravila: Eva Ocisková
Technická spolupráce: Tomáš Gsöllhofer
Natočeno v roce 2012.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka