Jan Patočka: Boží duha
V opuštěné vesnici, v kraji připomínajícím české pohraničí v poválečných letech, se náhodně setkávají dva vykořenění lidé: starý muž – Čech a mladá Němka. Novelu Boží duha napsal Jaroslav Durych roku 1969, dávno předtím, než začaly vzrušené polemiky na téma odsunu Němců. Jako předmluvu k jejímu pozdějšímu vydání v roce 1975 napsal Jan Patočka vynikající esej. On-line k poslechu do 8. června 2017.
Vztah Jana Patočky (1. 6. 1907 – 13. 3. 1977) ke krásné literatuře by se z hlediska celku jeho filozofického díla mohl zdát něčím okrajovým. Jeho interpretace však neredukují umění na názornou ilustraci filozofické teze: přibližují se k oblasti pravdy, jak ji již předtím nahlédlo básnictví, s nímž filozofii pojí nejen mnohé literární postupy a experimentování, nýbrž i spění k jednotě významu a výrazu a snaha o vyvrácení ideologického pseudovědění.
Patočkův esej z roku 1975 je na téma stejnojmenné novely Jaroslava Durycha (1969). Polosnový milostný příběh o vině, lítosti a usmíření je situovaný do opuštěného sudetského pohraničí po vysídlení původního obyvatelstva. Jan Patočka interpretoval Boží duhu jako dílo „Durychovy zároveň individuální i dějinně vztažené kajícnosti, /.../ jež má zároveň význam loučení i nového Začátku", jako „velepíseň lítosti, podmiňující a připravující naději na duchovní smíření".
Účinkuje: Otomar Krejča
Připravil a režii má: Josef Melč
Natočeno v roce 1994.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jean-Claude Brisville: Rozhovor pana Descarta s mladým panem Pascalem. Střet tolerance a nadhledu
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.