08. 04. 2009
"Národní galerií prolétl kulový blesk" hlásá titulek kulturní strany Hospodářských novin. Jak jsme již v Mozaice informovali, ve Veletržním paláci byly otevřeny nové expozice, navíc v dalších sídlech sbírek Národní galerie proběhlo nebo se chystá stěhování. Radikální změnou prošly expozice moderního a současného umění, jejich novou podobu představil včera generální ředitel galerie Milan Knížák spolu s šéfem sbírky moderního a současného umění Tomášem Vlčkem. Jak uvádí také Blanka Frajerová v Lidových novinách, včerejšímu slavnostnímu otevření přihlížel i prezident Václav Klaus. Veletržní palác se má čím chlubit, čtvrté patro je věnováno období konce 19. a začátku 20. století, nově je zde prezentována také rozsáhlá expozice Františka Kupky. O patro níže jsou vystavena umělecká díla vzniklá v Čechách v období mezi léty 1900 a 1930. O Kupkových dílech a o kubistické expozici píše krátce také Právo.
Petr Fischer píše v Hospodářských novinách o nové inscenaci opery Národního divadla, režisérka Louise Moatyová nastudovala Händelova Rinalda. Recenzent uvádí, že se inscenátorům podařilo vytvořit z příběhu o lásce chrabrého rytíře na křižácké výpravě sérii nádherných barokních obrazů, v nichž hraje důležitou roli světlo a tma. Věra Drápelová v glose Mladé fronty Dnes má názor odlišný - udílí opeře celkem semdesát procent, píše však, že většinově se o toto hodnocení zasloužil soubor Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem, o něco slabší, ale pořád ještě přijatelný dojem zanechaly pak pěvecké výkony. Šanci na atraktivní divadlo inscenátoři promarnili. Osvětlení svíčkami totiž podle Drápelové evokuje spíše koncertní provedení poznamenané výpadkem elektřiny než barokní představení. Helena Havlíková píšící pro Lidové noviny považuje frontu svíček na forbíně za milé, ale jen skromné připomenutí barokního divadla. Podle ní se Národní divadlo přiklonilo k nedůslednému navození autentické atmosféry, ale nedává současnému divákovi příležitost barokně užasnout. Hodnotí Rinalda čtyřmi z pěti možných hvězdiček. Hospodářské noviny ještě k tématu nabízejí rozhovor s dirigentem a vedoucím souboru Collegium 1704 Václavem Luksem, který připravil Petr Veber.
Ondřej Horák se věnuje v Lidových novinách cenám Magnesia Litera. Vítězové osmého ročníku budou známi příští sobotu. U článku najdeme přehled všech nominovaných knih, v textu pak názory jednoho ze zakladatelů soutěže, Pavla Mandyse.
Lidové noviny na kulturní straně dále otiskují článek Marka Kerlese o výstavách s ruskou tématikou, které hostí českokrumlovské Egon Schiele Art Centrum. Jsou zde k vidění expozice Politický plakát SSSR, Socialistický realismus a také Současné ruské umění, Ruské video-umění, a to až do října letošního roku.
Kulturní strany sledovaných deníků otiskují zprávu o nalezení ukradeného obrazu malířky Toyen nazvaného Severní krajina.
Právo přináší informaci o chystané americké premiéře hry Václava Havla Odcházení - má se uskutečnit v květnu příštího roku ve Wilma Theater ve Filadelfii.
František Cinger píše v Právu o veselém díle Jany D. Karlíčkové Město krásných zvrhlíků. Touto knihou získala podle kritika česká literatura další naději.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Povídky z edice Život kolem nás. Prózy Mandlera, Dvořáka, Holuba, Pekárka, Trefulky a Mináče
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.