Multikulturní hudební blouznění se skupinou Lo´Jo

9. květen 2007

Existovat alespoň přibližná definice "hudebního multikulturního blouznění", dala by se bez váhání vztáhnou na skupinu Lo´Jo ze západofrancouzského města Angers."Naše hudba snad ani nejde ohraničit, je to něco zvláštního, co vychází z našich představ o ní", říká zakladatel a multiinstrumentalista Denis Péan. S divadelníky procestovali Lo´Jo východní Evropu, žili s Cikány, jezdili a jezdí často do Afriky a přitom slyší na hudbu z Karibiku, londýnskou taneční scénu a za poznáním nových rytmů a nástrojů jsou schopní vydat se na ty nejbláznivější výpravy.

Z tak jedinečného receptu jsou přitom cítit především francouzské kořeny: šanson, pařížské kavárenské kuplety a cirkusová všehochuť. Zřetelně to dokládají dosavadní, odborníky obdivovaná alba skupiny a úplně nejvíc vzrušivě vášnivé koncerty s waitsovským hlasem Denise Peana, tvůrcem nepostižitelné poetiky, sycené kabaretním oparem a sklonem používat jazyk spíš pro zvukomalebnost slov než pro jejich význam. Protože Lo´Jo, kteří vystupovali na těch nejprestižnějších světových festivalech, přijíždějí už po druhé do České republiky, Jiří Moravčík vám ve středeční Čajovně 27. května jejich hudbu přiblíží ze všech možných stran.

Uslyšíte i pravidelnou divadelní rubriku Káti Dolenské. Na květen připravila rozhovor s režisérkou Janou Svobodovou, uměleckou vedoucí tzv. Archa.lab, která funguje při pražském Divadle Archa. Svobodová tu nastudovala inscenace Chat - nebezpečně snadné známosti a SenAnderSen a iniciovala i dlouhodobý projekt v uprchlických táborech, který vyústil v inscenaci V 11:20 tě opouštím! (uvedenou přímo v uprchlickém táboře v Bělé pod Bezdězem) a inscenaci Divnej soused, opět věnovanou tématice imigrantů.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.