Mysleli jsme, že zase nabízejí hrnce…
Komentuje Hana Pospíšilová, obyvatelka moravské vesnice Bedřichovice, moment, kdy na ní ze schránky vypadl letáček, na kterém ji výtvarnice Kateřina Šedá zvala na bezplatný výlet do Londýna. Nešlo o teleshopping, nýbrž o umění. O další ze socializačně-konceptuálních projektů, ve kterém se Kateřina Šedá tentokrát rozhodla stmelit během specifického „teambuildingu“ před Tate Gallery v Londýně právě Bedřichovické. Rozhovor s paní Hanou Pospíšilovou a jejím švagrem Tomášem Pospíšilem, dvěma účastníky akce, připravila do svého seriálu O umění bez umělců Eva Melo.
Kateřina Šedá sklízí za své počiny ohlas v Česku (roku 2005 obdržela Cenu Jindřicha Chalupeckého za projekt Je to jedno, ve kterém vracela kreslením chuť do života své vlastní babičce), ale i venku. V září tohoto roku zorganizovala na pozvání londýnské galerie Tate Modern projekt Od nevidím do nevidím. Do britské metropole přestěhovala celou moravskou vesnici. Mezi galerií a katedrálou Sv. Pavla vymezila prostor o rozloze Bedřichovic u Brna a v něm nechala osmdesátku obyvatel dělat to, co dělají ve svém běžném dni - zametat, pracovat na zahradě, jezdit na kole, opalovat se, hrát si, zorganizovat hasičské cvičení, hrát nohejbal, umývat auto a tak dále.
Vedle běžných aktivit využila autorka také toho, že mezi obyvateli Bedřichovic je učitelka angličtiny a kurátorka galerie. Obě připravily hodinu českého jazyka a prohlídku imaginárních Bedřichovic v prostoru Londýna. Zároveň se akce účastnilo osmdesát britských malířů, kteří malovali vesnici v londýnských reáliích dle fotografií skutečných Bedřichovic. Pro Tate Modern se jednalo o největší performance roku.
V rozhovoru, který do středeční Čajovny 16. listopadu natočila Eva Melo, uslyšíte hovořit Hanu Pospíšilovou a jejího švagra rodilého Bedřichovičana Tomáše Pospíšila. Dozvíte se, jak se pozná „lonťák“ a zazní i „drby“ z celé akce. Ukáže se také, zda jsou teď Bedřichovičtí větší kamarádi než předtím.
V rámci akce vznikla konverzační příručka v češtině a angličtině se slovníkem, kterým se mluví pouze v Bedřichovicích. Tady je z ní ukázka.
Motto: Co když si s sebou do Londýna vezmeme vycpanou kočku a budeme říkat, že je to naše Minda? Já si místo našeho psa vezmu plyšáka na špagátku, vlastně ne, vezmu si jenom špagátek a budu říkat, že na něm mám psa. Já vlastně se psem na procházce už dlouho nebyla. Konverzace 3 (A) Jak někdo může získat peníze na takovou blbost?!? (B) V EU je vše možný. (A) Aspoň se někam podíváme… Přihlásíme se? (B) Jestli pojedou sousedi, tak jedem taky… (A) Co ti s tím mají společnýho? Konverzace 6 (A) Jestli tam budem poskakovat v pláštěnkách nebo s deštníkem, tak to balím a jdu na Guinness a rybu s hranolkama! (B) Ty jo, to jsem ještě nežral. Fuj! Ryba? Mám řízky z domu a Starobahno.
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
