Zanícená milovnice psaní
Hostem Jaroslavy Haladové ve čtvrteční Čajovně 21. srpna bude spisovatelka, autorka novely Nícení a někdejší redaktorka ČRo Vltava Ivana Myšková.
Jaký je rozdíl ve větách ‚Vrátila se na pokoj‘a ‚Vrátila se do pokoje‘? Jedna jediná předložka. Dvě písmena. I takhle krátce se dá vyjádřit, že se někde necítíme doma. Hermína, vypravěčka novely Nícení, na jednom místě říká, že se vrátila na pokoj a přitom mluví o svém pokoji v bytě svých rodičů. „Od té doby, co se tu cítím cize, neříkám do pokoje, ale na pokoj.“ Podobných, a daleko sofistikovanějších her s jazykem je Nícení plné. Můžete ho vychutnávat jako delikátní pamlsek, užívat si výstižné a přitom originální popisy, bavit se skvěle načrtnutými scénami z rodinného soužití, obdivovat styl Hermíniných platonicky milostných dopisů. A přitom všem sledovat příběh, který se knihou nenápadně line - tragédii o ztrátě ideálů, popis jednoho uvíznutí v životní pasti.
Novelu Nícení psala Ivana Myšková před deseti lety coby studentka Literární akademie v Praze. V roce 2012 vycizelovaný text vydala a kritici nešetřili chválou. Vloni v létě odešla z Vltavy na volnou nohu, protože kloubit literární publicistiku s vlastní tvorbou dost dobře nešlo.
O čem píše teď? Stále o matkách aneb „kajkách mořských, jejichž vajíčka leží v hebkém prachovém peří, které si samice vytrhává z hrudi?“ A jak se cítí na opačné straně mikrofonu, raději rozhovory natáčela, nebo poskytuje? Odpovědi hledejte v Čajovně vysílané 21. srpna. Pořad je reprízou z letošního února.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Osudy Mileny Grenfell-Baines. Rozhlasové vyprávění česko-britského „Wintonova dítěte“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.