Zwanzig aneb Němčina opět na českých jevištích
Hostem sobotní Noční Čajovny byl ředitel Divadla Na zábradlí, překladatel a šéfdramaturg Pražského divadelního festivalu německého jazyka Petr Štědroň. Zval na 20. ročník zmíněné přehlídky.
Příští měsíc nabídne možnost vidět v Česku inscenace dvou významných berlínských scén. 5. listopadu bude Státní opera hostit soubor Volksbühne a kus nazvaný der die mann v nastudování Herberta Fritsche. Ten už za svého hereckého angažmá vytvářel "divadelní sólové večery k osobnosti Konrada Bayera, představitele Wiener Gruppe, okruhu experimentálních literátů založeného v 50. letech 20. století," uvádění organizátoři na stránce theater.cz. "Fritsch miluje Bayera, miluje jeho humor a barokní zdobnost jeho jazyka, a zdá se, že Bayerovy texty zase potřebují herce, kteří milují je, herce jako Herbert Fritsch. Fritsch se zaměřuje na prozaické texty Konrada Bayera, přibral a pod divadelní lupou prozkoumal ovšem také autorovu lyriku a dramatické texty a klade mimořádný důraz na jejich hudební stránku."
„Monstrproces jako velká show. Strhující večer v Deutsches Theater!“ napsal Christian Rakow na webu nachtkritik.de o Dürrenmattově Návštěvě staré dámy v režii Bastiana Krafta. Součástí inscenace, která bude k vidění 8. listopadu v Divadle na Vinohradech, jsou i předělávky písní Lady Gaga v živé interpretaci.
Bližší informace přinesla Noční Čajovna, prostor zbyl i na představení nejbližších premiér a derniér Divadla Na zábradlí.
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
