Zářijoví oslavenci: Zappova chůva i zakladatel bluegrassu

Doug Ingle (70) složil jednu z „klenutých“ skladeb až s temně romantickým nádechem, která pořad uvádí. Píseň – a tvorba Iron Butterfly vůbec – připomíná u nás známější britskou skupinu Procol Harum, která Bacha a prvky klasické hudby rovněž využívala, jmenovitě v písni The Whiter Shade Of Pale.

Možná to bylo tím, že jak Doug Ingle, tak i hráč na hammondky Matthew Fisher již coby školáci hráli v kostelích při nedělních mších. Ostatně textově jsou si obě kapely též podobné, inspirované otevřeným vnímáním tehdejší generace „Easy Riderů“.

Pamela Des Barres (68) byla později chůvou dětí Franka a Gail Zappových. To však nebyl důvod proč s ní a skupinou GTOs americký rebel natočil desku. Dívky mu učarovaly, když kolem něj při první návštěvě začaly bezprostředně tančit a zpívat. Pamela vše popisuje s obdivuhodnou spisovatelskou vervou v knize I’m With The Band (Confession of a Groupie) a na dotyčné desce zpívá hlavní vokál ve skladbě I’m in Love with the Ooo-Ooo Man.

Narozeniny slaví též operní pěvkyně a herečka Soňa Červená. Její otec Jiří, jehož jsme v Čajovně nedávno vzpomínali, založil po první světové válce kabaret Červená Sedma. Ještě zažil, když se jeho dceru STB bez úspěchu pokoušela získat pro spolupráci, a ta proto využila poslední šance a ze svého angažmá ve východním Berlíně prchla v roce 1962 na Západ, kde v emigraci, byť umělecky plodné, strávila třicet let.

Kromě klasické opery dodnes působí také v dílech současných, spolupracovala s Robertem Wilsonem, Tome Waitsem i Lou Reedem. Z mnoha ocenění, jež obdržela, zmiňme alespoň Cenu Thálie v roce 2004 a Medaili za zásluhy, kterou ji v roce 2013 předal prezident Miloš Zeman. Roli Milady Horákové, za kterou dostala Cenu Alfréda Radoka, s mimořádným ohlasem ztvárnila v opeře s názvem Zítra se bude (tančit všude) autorů Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila.

Bill Monroe (nyní uplynulo třicet let od jeho úmrtí) založil hudební styl bluegrass, který se inspiruje tradicí dulcimerů Apalačských hor, ale také lidovou hudbou Skotska a Irska. Název hudebního stylu neznamená, že by tráva v Americe byla modrá, jak v písni Modrá je dobrá žertovně zpívá zpěvák Žlutého Psa Ondřej Hejma. Je spíše o tom že pojem „blue grass“ opravdu pochází z Monroeova rodného Kentucky. Jeho fanoušci jej dokonce nazvali „hudbou starých časů pro atomový věk“.