Bulharské lidové pověsti, legendy a vyprávění
Bulharská lidová vyprávění sepisovali folkloristé v 50. a 60. letech 20. století, vypravěči byli středně zámožní a chudí bulharští rolníci. Důležité bylo dostatečně početné publikum, vyprávělo se při práci ve mlýně, u pastýřských ohňů, v zimě při společných svépomocných pracích. Dobří vypravěči byli vítanými hosty také v krčmách.
Bulharská lidová vypravěčská tradice je směsí slovanských a tureckých kulturních vlivů, které posunuly bulharské pohádky proti západní tradici blíže k orientální pohádce. Zajímavé – a dodnes aktuální – jsou příběhy o vztahu Bulharů k sousedním národům – Řekům, Makedoncům, Srbům, ale také cikánům a židům.
Vyprávěním bulharských lidových pohádek, legend a pověstí také připomínáme, že první bulharský stát vznikl v 7. století, od 14. do 19. století bylo Bulharsko pod tureckou nadvládou, v roce 1908 získalo opět nezávislost. Bulharská literatura se těší v současné Evropě velkému zájmu mimo jiné i proto, že její vyprávěcí postupy se inspirují lidovou tradicí země mezi Západem a Východem.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.