Legendy ze Španěl

Katalánsko, Galicie, Asturie, Kastilie a Andalusie, to jsou různorodé i jazykově odlišné tradiční regiony, kolébky kulturního bohatství Pyrenejského poloostrova. V jejich legendách se zrcadlí Španělsko coby křižovatka tří kultur, křesťanské, židovské a arabské. Kolorit legend udává i kontrastní klima jednotlivých regionů: Katalánsko obdařené horami i mořem, deštivá Galicie plná zeleně, drsná, hornatá a chudá Asturie, Kastilie v barvách olivových hájů a okru, přecházející ve vyprahlou Andalusii. Španělské legendy, kterým budeme po čtrnáct večerů naslouchat, jsou důkazem toho, že Španělé nejsou ve skutečnosti jediným národem. Mnohé z těchto legend pocházejí z maurských dob. Není mnoho zemí v Evropě, ve kterých by muslimové tak významně a v tak dávných dobách ovlivnili místní kulturu jako v Andalusii. Katalánsko má zase mnoho společného s jižní Francií. Legendy v našem pořadu obsáhnou čtyři provincie, které tvoří jakési pomyslné rohy Španělska, a jsou tak od sebe nejvzdálenější: Galicie a Asturie na severozápadě, Katalánsko na severovýchodě a Andalusie na jihu. Na tyto provincie jako by působily jakési vnější odstředivé síly: břehy dvou z nich omývají vody Atlantiku, pobřeží jedné provincie sousedí se Středozemním mořem a konečně čtvrtá provincie, Andalusie, je bičována vlnami obou moří. Jiné, řekněme vnitřnější síly, působí dostředivě: historie spjatá s maurským živlem je zde všudypřítomná.

Vydejme se tedy do odlehlých končin, které se staly součástí Španělska teprve poměrně nedávno a dejme se unášet příběhy, které se tak výrazně nepodobají pohádkám a legendám středoevropským.

Z překladu Evy Hrozkové (Legendy ze Španěl, nakl. Mladá fronta, Praha 2005) připravil Petr Turek.