Pověsti z Broumovska

24. květen 2010

Z knihy Broumovsko v pověstech jsme připravili čtyřdílný pořad z cyklu Stránky na dobrou noc: jednotlivé části nesou názvy O místech, O lidech, O podivných úkazech a O démonech. Vyprávění pocházejí z kraje německy nazývaného Das Branauer Land, který zahrnoval nejen vlastní Broumovský výběžek, ale také severní části bývalého náchodského okresu, v nichž převažovali německy mluvící obyvatelé. Až do 13. stol. zůstával tento kraj víceméně bez trvalého osídlení, až poté tu benediktini založili kláštery v Polici nad Metují a Broumově, odkud kolonizovali přilehlé oblasti. Lidová vyprávění nelze chápat jako historické prameny, jsou spíše svědectvím o svých anonymních tvůrcích a o prostředí, v němž vznikala. Broumovské pověsti obsahují příběhy plné nadpřirozených úkazů, tajemných míst a neobyčejných bytostí. Tak tomu ovšem musí být ve vyprávěních z dávných časů, kdy krajinu nehyzdily sloupy elektrického vedení ani dálnice plné kamionů. Lidé uměli pozorně naslouchat nočnímu tichu a v lese se ještě museli bát loupežníků a lapků. Hvozdy a skály byly zabydleny nadpřirozenými bytostmi a v noci nebylo radno opouštět stavení... Lidová vyprávění z Broumovského výběžku z převyprávění Evy Koudelkové připravil Petr Turek.

Kniha Broumovsko v pověstech je nejkomplexnější soubor lidových vyprávění z Broumovska. Jejím základem jsou sbírky broumovského učitele Johanna Nepomuka Schadeho (1862-1924) a regionálního historika a amatérského etnografa Eduarda Langera (1852-1914), ale i dalších zdrojů. Langerův soubor zápisů lidové slovesnosti zůstal v rukopise, Schade své zápisky lidových pověstí shromáždil v knize Was sich unsere Väter erzählen (Co vyprávěli naši otcové) z roku 1903. Vyprávění pocházejí z kraje německy nazývaného Das Branauer Land, který zahrnoval nejen vlastní Broumovský výběžek, ale také severní části bývalého náchodského okresu, v nichž převažovali německy mluvící obyvatelé. Až do 13. stol. zůstával tento kraj víceméně bez trvalého osídlení, až poté tu benediktini založili kláštery v Polici nad Metují a Broumově, odkud kolonizovali přilehlé oblasti. Lidová vyprávění nelze chápat jako historické prameny, jsou spíše svědectvím o svých anonymních tvůrcích a o prostředí, v němž vznikala. Lidé si je dlouhá staletí předávali ústně, až byla mnohem později zachycena písemně. Východiskem souboru jsou texty zapsané J. N. Schadem v překladu Kamily Šnajdrové a rukopisné zápisky E. Langera v překladu Ludmily Štěpánové.

Kniha Broumovsko v pověstech (nakl. Bor, Liberec 2009) je rozčleněna na tři velké oddíly (Broumov, Broumovsko a Kladské příhraničí), které jsou ještě vnitřně rozděleny na čtyři podkapitoly s názvy O místech, O lidech, O podivných úkazech a O démonech. Tyto čtyři podkapitoly tvoří zároveň názvy čtyř částí našich Stránek na dobrou noc. Broumovské pověsti samozřejmě obsahují příběhy plné nadpřirozených úkazů, tajemných míst a neobyčejných bytostí. Tak tomu ovšem musí být ve vyprávěních z dávných časů, kdy krajinu nehyzdily sloupy elektrického vedení ani dálnice plné kamionů. Lidé uměli pozorně naslouchat nočnímu tichu a v lese se ještě museli bát loupežníků a lapků. Hvozdy a skály byly zabydleny nadpřirozenými bytostmi a v noci nebylo radno opouštět stavení...

Překlad Kamila Šnajdrová a Ludmila Štěpánová. Upravila, převyprávěla a poznámkami opatřila Eva Koudelková. Lidová vyprávění z Broumovského výběžku z převyprávění Evy Koudelkové připravil Petr Turek.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.