Izumi Šikibu: Závoje mlhy

Náplní poetického deníku japonské básnířky Izumi Šikibu je příběh horoucího milostného vztahu. O životě autorky máme sporé informace. Ví se, že pocházela ze staré aristokratické rodiny Óe, jejíž příslušníci vynikali vysokou mírou vzdělanosti a mnozí sami psali. Izumi, narozená patrně roku 978, byla dvorní dámou umělecky založené císařovny Šóši, která básnickou činnost svých dam podporovala a sama se jí účastnila....

(Spisovatelka Murasaki Šikibu napsala kolem roku 1010 do svého deníku toto hodnocení: "Ta, co jí říkáme Izumi Šikibu, je nezkrotná osoba, píše lehce, bez zábran, má velký talent, klade na papír jeden úžasný verš za druhým tak, jak jí splývají ze rtů...jako kdyby ani nemyslela na žádná pravidla.") Literární odkaz Izumi Šikibu tvoří dvě později dodatečně uspořádané sbírky japonských básní (pětiverší tanka) a autobiografický memoár ("deník" nikki), v němž jedinečným způsobem propojila poezii s prózou. Ještě celá staletí po básnířčině smrti (její stopa se ztrácí někdy po roce 1038), byly její verše zařazovány do prestižních císařských antologií a i dnes, po tisíci letech, je uváděna na předním místě mezi nejlepšími japonskými básníky všech dob. Deník Izumi Šikibu, pokrývající období deseti měsíců, je ohlédnutím za důležitým údobím v autorčině osobním životě. Tehdy začínala její čtyřletá známost s princem Acumičim, nevlastním bratrem zesnulého prince Tametaky, předchozího milence paní Izumi. Ze staré japonštiny dílo přeložila Zdenka Švarcová, která také jednotlivé části stránek na dobrou noc uvádí. V režii Aleše Vrzáka účinkují Andrea Elsnerová a Martin Finger.