Deset zastavení s cestovatelem a spisovatelem Miloslavem Stinglem (1/10)

Miloslav Stingl se narodil 19. 12. 1930 v Bílině. Otec byl důlní technik, rodina se často stěhovala. Středoškolská studia dokončil na reálném gymnáziu v Karlových Varech (1950). Na pražské právnické fakultě absolvoval obor mezinárodní právo (1950-1954). Pracoval v Karlových Varech jako osvětový inspektor na Krajském národním výboru (1954-1958} a v Krajském kulturním středisku (1958-1960), zároveň v letech 1954-1960 při zaměstnání vystudoval etnografii a folkloristiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity (doktorát filozofie 1967). V letech 1960-1962 byl odborným asistentem karlovarského pedagogického institutu a pak odborným pracovníkem oddělení rozvojových zemí v pražském Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV. Od roku 1972 se věnuje literatuře. Během badatelské činnosti v oblasti mimoevropské etnografie vykonal několik náročných výzkumných cest, zejména k původním obyvatelům Ameriky a Oceánie.

Stingl psal od studentských let verše pro karlovarský umělecký soubor Rebuz (recitujeme, budujeme, zpíváme), publikoval básně a krátké prózy v krajském tisku, spolupracoval s literární redakcí Československého rozhlasu. V roce 1961 vysílal rozhlas jeho pohádky Želva s flétnou, pro rozhlasovou realizaci Stingl adaptoval drama kečuánské literatury Ollantay. Autorových odborných znalostí a vypravěčských schopností využívá i Československá televize.

V knize Indiáni bez tomahavkov (1963; 2., doplněné vydání česky s názvem Indiáni bez tomahavků, 1966), zaměřené na předkolumbovskou americkou civilizaci objasňuje původ a kulturní vývoj různých indiánských kmenů. Podobně je koncipován cestopis Za poklady mayských měst (1969, 2., přepracované vydání pod titulem Tajemství indiánských pyramid. 1974); v němž klade důraz na archeologické a architektonické památky a vypráví i o průzkumech dřívějších badatelů. K tajemné minulosti bývalých peruánských říší se Stingl znovu vrací v knize Uctívači hvězd (1980), v níž hledá odpovědi na dosud neobjasněné otázky týkající se kultovních obyčejů, způsobu života a záhadných staveb praobyvatel Peru. Indiánskými sporty a hrami i jejich tradicemi, které přežívají dodnes, se zabývá Indiánský běžec (1969).

Historii pěti set let válek původního latinskoamerického obyvatelstva proti koloniálnímu útlaku obsahuje Indiánský oheň (1977), zatímco nejdůležitějším severoamerickým indiánským válkám a nejslavnějším bojovníkům autor věnoval beletrizovanější příběhy Indiáni na válečné stezce (1969, 2., přepracované vydání pro mládež pod názvem Siouxové bojuji dál, 1976). Nejrozsáhlejším Stinglovým dílem je cestopisná tetralogie z Oceánie: Ostrovy lidojedů (1970), Poslední ráj (1974), Neznámou Mikronésií (1976) a Očarovaná Havaj (1981). Autor v ní proniká do dějin a kultury mimoevropských etnických skupin a zachycuje historicky konkrétní podobu životního prostředí a lidí v něm žijících. Kromě toho je autorem řady knih pro děti.