Stránky na dobrou noc – Al–Džáhiz: Kniha lakomců

Al-Džáhiz (nar.kol.r.776 – r.869) v Basře, pravděpodobně v rodině propuštěných otroků původem z Afriky. O jeho mládí mnoho nevíme, ale brzy osiřel a vydělával si na živobytí sám, hlavně prodejem ryb a chleba. Už tehdy ovšem prahnul po vědění a své vzdělání ze základní školy si doplňoval nenasytnou četbou: knihkupci, jimž pomáhal prodávat, mu dle svědectví současníků dovolovali, aby trávil noci v jejich krámě a četl si tam.

Svého obsáhlého encyklopedického vědění nabyl postupně tím, že navštěvoval různé debatní kroužky, ale naslouchal i vyprávěním prostých kočovníků na tržišti. Později se dostal do Bagdádu, a to z podnětu chalífy al-Ma´múna, který ho pozval ke svému dvoru a ustanovil náčelníkem dvorské kanceláře. Al-Džáhiz ale ve funkci vydržel pouhé tři dny, neboť se cítil příliš svázán služebními povinnostmi, a tak ho chalífa odvolal, aniž tím ovšem utrpělo jejich přátelství a chalífova štědrost.

Al-Džáhize podporovali i další mecenáši, zejména vezírové, kterým věnoval mnohá svá díla: např. sedmisvazkovou Knihu sdělení a vysvětlení nebo Knihu o zvířatech, což je nejstarší přírodopisný traktát v arabštině pojednávající o zvláštnostech zvířat.

Kniha lakomců nebyla svým námětem ničím novým. Známá byla už kniha o velkých jedlících, s lakomci spřízněných. Ale významná je zejména proto, že skýtá bohatý materiál pro pochopení života tehdejších velkých měst. Galerie lakomců, kterou autor dokázal shromáždit, je obdivuhodná, stejně jako zachycení nejjemnějších variant lakoty. Metody, jak šetřit, důvody šetrnosti, které lakomci uvádějí ke svému ospravedlnění, jsou dovedeny až do absurdity a řetěz obdivuhodných argumentů je téměř nekonečný.

Charaktery postav jsou podány s velkou dovedností, s pochopením psychologie i filosofie této pitoreskní skupiny lidí. Zdá se, že zobrazené osoby pocházejí většinou ze střední zámožné vrstvy měšťanů a jsou to často lidé vzdělaní, čemuž odpovídá i vyspělá argumentace, s níž lakomci svoji lakotu hájí.

Al-Džáhiz měl obrovský význam pro rozvoj arabské prózy a byl prvním skutečně arabským prozaikem velkého formátu. Vybrané úryvky z Knihy lakomců zazní v překladu Svetozára Pantůčka.