Nocleh v umrlčí komoře

Ze svazečku s podtitulem "Detektivní novely sv. 85 - dle zápisků amerického detektiva Léona Cliftona - autorisovaný překlad - nakladatel Rudolf Storch - knihkupec v Karlíně".

V cyklu Pokračování za pět minut se příběhy "nejlepšího amerického detektiva" dobře osvědčily. Více než třísetsvazková (bibliografie, patrně neúplné, uvádějí celkem 312 pokračování) série příběhů detektiva Léona Cliftona začala vycházet někdy kolem roku 1910 a stala se synonymem "brakové" literatury. Příběh s názvem Nocleh v umrlčí komoře slibuje opět řadu absurdních scén s vševědoucím a takřka všemocným detektivem Cliftonem.

A jak vypadalo mládí slavného detektiva?

"Byl nalezen v prérii v Nebrasce jako dítě tříleté, a místo aby plakal a volal po pokrmu, rozhrabával mravenčí kopky a živil se mravenci. Soucitní lidé ze Smithsvillu se ho ujali a vychovávali až do 10 let, kdy jim utekl a stal se nejdříve cowboyem, pak kočovným obchodníkem s drobným zbožím, potom kuchtíkem na parníku, nakonec číšníkem v Pullmanových vozech pacifické dráhy. (. . .) Ve věku dvaceti let vrhl se do víru života, v němž promarnil veškeré své jmění, načež odešel do Texasu, kde se živil slíděním po zlodějích koní (. . .). Později začal své detektivní umění provozovati jako pravý sport. Jeho obratnost, duchapřítomnost a vynalézavost je nevyčerpatelná. Dovede se přestrojiti lépe než herec, a ani vlastní jeho choť ho často nepoznala. . ."

Připravil Petr Turek. V režii Vlada Ruska účinkuje Pavel Soukup.