Margriet de Moorová: Kreutzerova sonáta
Četba z novely nizozemské spisovatelky.
Poslouchejte na Vltavě 28. srpna 2015 ve 20:00.
„Od okamžiku, kdy jsem začala psát, mě udivovala přirozenost, s níž se dovednosti v oblasti hudby, výtvarného umění a filmu dají přenést do literatury. Zažívala jsem, co jsem tušila už dávno, že silové pole všech druhů umění je v podstatě stejné a že se liší pouze materiál a technika jednotlivých řemesel,“ píše v eseji Horší než událost (Host,2008/1) jeho autorka Margriet de Moorová.
Uměním je obklopena celý život. Vystudovala klavír a zpěv na Královské konzervatoři v Haagu, koncem 70. let studovala dějiny umění a archeologii na Amsterodamské univerzitě. Společně s manželem sochařem Heppe de Moorem vedli výtvarný salon a i jejich děti si zvolily umění jako oblast svého životního zájmu.
Literární dráhu zahájila de Moorová poměrně pozdě, ale zato s okamžitou odezvou. Prvotina, sbírka povídek (Pohled zezadu,1988) byla nominována na knihkupeckou literární cenu AKO. Následovala sbírka tří novel Dvojportrét, román Šedá, bílá, modrá, historický román Virtuos ..., román Utonulá, kde do života dvou sester osudově zasáhne vichřice. K historickým kulisám i k obtížím tvůrčího procesu se uchýlila v románu Malíř a dívka a napsala mnohé další knihy.
Některé vyšly česky v překladu Magdy de Bruin Hüblové. Je to případ i Kreutzerovy sonáty, kterou vydalo nakladatelství Paseka. Jedním z ústředních témat knihy je nebezpečí. V rozhovoru překladatelky s autorkou se dočítáme: „Tady hrozí nebezpečí ze dvou stran: v životě, totiž při cestování letadlem, a v umění, při poslechu Janáčkova prvního smyčcového kvartetu. Kdo zná historii tohoto motivu, od Beethovena přes Tolstého k Janáčkovi, ten ví, že ani motiv Kreutzerovy sonáty není bez zlovolnosti. A události ve světě? Hltám televizní i novinové zprávy a napětí ve světě se nutně promítá i v mé práci. Příběh čerpá ze života a apeluje na skutečné zážitky čtenářů. V této souvislosti je prospěšné si uvědomit, že hudba, nejabstraktnější ze všech umění, působí na city nejsilněji.“ (www.iliteratura.cz)
Novela je variací na odvěké téma lásky a žárlivosti a odkazuje nejen ke stejnojmennému dílu Lva Nikolajeviče Tolstého, ale právě i ke kvartetu Leoše Janáčka. V počátku příběhu nacházíme hudebního kritika Maria van Vlootena, kterého nešťastné vyústění milostného vztahu ze studentských let poznamená nejen tragickými zdravotními důsledky, ale i celoživotní nedůvěrou vůči manželskému životu a ženám vůbec. Když však na mistrovském kursu smyčcových kvartet pozná půvabnou houslistku Suzannu, skepsi vystřídá milostné vzplanutí a oba protagonisté se postupně vydávají vstříc osudovému dramatu svého života...
Čte: Miroslav Táborský
Autorka: Margriet de Moorová Překlad: Magda de Bruin-HüblováPřipravila: Vladimíra BezdíčkováRežie: Jaroslav Kodeš
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.