Lednové rozhlasové jeviště bude patřit Henriku Ibsenovi
Čas lednového rozhlasového jeviště bude v roce 2012 patřit hrám velkého norského dramatika Henrika Ibsena. Jako první odvysíláme rozhlasovou inscenaci autorova raného básnického dramatu Peer Gynt.
Materiál k této hře Ibsen zřejmě našel při svém putování po norském venkově v roce 1862. Na základě lidových báchorek o stejnojmenném neúspěšném statkáři, lovci a dobrodruhovi vytvořil Ibsen hrdinu srovnatelného s těmi největšími dramatickými a literárními postavami všech dob. Je to hrdina bezesporu nadaný talentem i životní energií. Má cit i nespoutanost, ale zároveň i její rub – nezodpovědnost. Naprosto mu schází pokora a i jeho vůle stejně rychle mizí jako se objevuje. Na konci své životní pouti Gynt shledává, že svůj život prohrál.
Této moralitě propůjčilo Ibsenovo básnické umění nebývalou životnost a působivost. Ibsen napsal příběh, ve kterém se klene oblouk od pohádky k moderní faustiádě, příběh plný napětí, fantazie a moudrosti. V režii Hany Kofránkové uslyšíte v hlavních rolích Ivana Trojana, Jiřinu Jiráskovou, Danu Černou, Bořivoje Navrátila, Vilmu Cibulkovou, Ilju Racka, Lenku Krobotovou, Miroslava Táborského a další.
Po odvysílání najdete hru k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.
Lednový cyklus Ibsenových her na Vltavě vysíláme v rámci Severského roku, specilání webovou stránku věnovanou pořadům se severskou tematikou najdete zde.
Nejposlouchanější
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.