Pavel Šrut: Lichožrouti se vracejí aneb letní čtení pro děti do sta let
Lichožrouti se vracejí je pokračování čtenářsky i posluchačsky úspěšné knihy spisovatele Pavla Šruta o tvorech, kteří po staletí žijí v těsné blízkosti člověka, neb se živí ponožkami. Člověk lichožrouty trápí různými umělinami, které způsobují přinejmenším břichabol, ovšem lichožroutské podsvětí trápilo v první knize Hihlíka neméně. Letní četba, ideální pro rodinné prázdninové poslouchání, nás letos nasměruje ven z města i podsvětí, ba zamíříme do světa, do Afriky.
Lichožrouta, ať chcete nebo ne, má každá domácnost. Po staletí tento tvor – ne člověk a ne zvíře – lidstvo provází a sužuje, živí se totiž ponožkami. Příběh lichožroutů měl v loňském roce úspěch jak čtenářský, tak posluchačský. To byl důvod, proč se letos rozhlasový štáb znovu pustil do natáčení.
Druhá kniha spisovatele Pavla Šruta a výtvarnice Galiny Miklínové se vymaní z městského podsvětí a zamíří do Afriky, kde chce lichožrout Hihlík najít své rodiče. V rozhlasové četbě na pokračování opět v podání herečky Báry Hrzánové, s hudbou Jiřího Šlupky Svěráka a pod vedením režiséra Aleše Vrzáka přibyde i řada nových postav a míst. Je tu Dům štěstí pro lichožrouty, britský milionář-dobrodinec lichožroutů, je tu kamarádka Kawa, mnohé užitečné rady udílí moudrý vetchý stařec Mahavišna... ovšem lichožrout Hihlík zažije při hledání rodičů i chvíle „akčního“ napětí v táboře čichačských Uctívačů lichožravé květiny. Sice se u mučednického kůlu jeho ztracená rodina znovu scelí, zato s vidinou, že s novým počátkem nastane zároveň konec a že je lichožravá květina beze zbytku spořádá. To nejsou příliš nadějné vyhlídky... nebo ano?
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
