Důvěrná sdělení německého expresionisty Jakoba van Hoddise
Jakob van Hoddis se narodil ještě jako Hans Davidsohn 16. května 1887 v Berlíně, v rodině židovského lékaře. Spoluzaložil Nový klub, v rámci nějž se konají večery Neopatetického kabaretu, a publikoval v expresionistických časopisech Aktion (Akce) a Sturm (Bouře). Publikum šokoval jak obsahem, tak přednesem svých veršů.
V roce 1911 odchází do Mnichova, kde tehdy působila bohémská scéna srovnatelná s berlínskou. Začátkem roku 1912 nešťastně zemře básník Georg Heym. Toto neštěstí otřese van Hoddisovou labilní psychikou, začne brát drogy, objevují se u něj psychotické stavy. Od roku 1914 tráví život v soukromých psychiatrických sanatoriích.
Jakob van Hoddis během dvacátých let s diagnózou schizofrenika vystřídá několik sanatorií a ústavů, než roku 1933 zakotví v soukromém židovském sanatoriu v Bendorf-Seynu u Koblenze. V roce převzetí moci Adolfem Hitlerem opustí Německo sestry Jakoba van Hoddise, které do té doby dbaly o jeho finanční podporu. Na konci dubna roku 1942 se tragický osud expresonistického básníka naplní – spolu s dalším stem chovanců i zaměstnanců židovského léčebného ústavu pro duševně choré je deportován a zavražděn na neznámém místě v Polsku, pravděpodobně v jednom z nově vzniknuvších vyhlazovacích táborů.
Expresionistu Jakoba van Hoddise, jenž ve své poezii oslovuje dodnes obrazností, která inspirovala i surrealisty, představí jeho překladatel Radek Malý. V režii Michala Bureše dále účinkují Josef Bartoň, Ivana Plíhalová a Lukáš Motyčka.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.