Důvěrná sdělení německého expresionisty Jakoba van Hoddise

V roce 1911 odchází do Mnichova, kde tehdy působila bohémská scéna srovnatelná s berlínskou. Začátkem roku 1912 nešťastně zemře básník Georg Heym. Toto neštěstí otřese van Hoddisovou labilní psychikou, začne brát drogy, objevují se u něj psychotické stavy. Od roku 1914 tráví život v soukromých psychiatrických sanatoriích.

Jakob van Hoddis během dvacátých let s diagnózou schizofrenika vystřídá několik sanatorií a ústavů, než roku 1933 zakotví v soukromém židovském sanatoriu v Bendorf-Seynu u Koblenze. V roce převzetí moci Adolfem Hitlerem opustí Německo sestry Jakoba van Hoddise, které do té doby dbaly o jeho finanční podporu. Na konci dubna roku 1942 se tragický osud expresonistického básníka naplní – spolu s dalším stem chovanců i zaměstnanců židovského léčebného ústavu pro duševně choré je deportován a zavražděn na neznámém místě v Polsku, pravděpodobně v jednom z nově vzniknuvších vyhlazovacích táborů.

Expresionistu Jakoba van Hoddise, jenž ve své poezii oslovuje dodnes obrazností, která inspirovala i surrealisty, představí jeho překladatel Radek Malý. V režii Michala Bureše dále účinkují Josef Bartoň, Ivana Plíhalová a Lukáš Motyčka.