Páteční večer Max Frisch

20. květen 2011

15. května uplynulo 100 let od narození švýcarského spisovatele Maxe Frische, který je znám svými divadelními hrami Pan Biedermann a žháři nebo Andorra a také prozaickým dílem: Modrovous, Montauk. Ke sklonku svého života se rovněž aktivně angažoval ve společenských debatách o atomové energii či zachování švýcarské armády. Citoyen Max Frisch, který téměř neodkládal svoji dýmku, byl intelektuálem par excellence.

V rámci Pátečního večera ke 100. výročí narození a 20. výročí úmrtí Maxe Frische nejprve zazní v premiéře rozhlasové pásmo Zkouším příběhy jako šaty. Jeho autorka Tereza Semotamová se věnuje raným Frischovým románům Stiller, Homo faber a Mé jméno budiž Gantenbein. Tyto tři romány mají společné problematické hledání identity a váhání mezi běžným měšťanským životem a životem umělce. Přemýšlivý kosmopolita Frisch se ve své prozaické tvorbě ukazuje jako nespolehlivý vypravěč, volící často deníkový způsob psaní. Zazní úryvky z těchto románů, ale také z Frischova Deníku 1946-1949.

Poté vám nabídneme Frischovu hru Pan Biedermann a žháři, která byla natočena v roce 2007 v překladu a rozhlasové úpravě Martina Stolbenka. V režii Hany Kofránkové účinkují Viktor Preiss, Milena Steinmasslová, Martin Zahálka, Michal Pavlata, Andrea Elsnerová a Jiří Ornest.

„Psát znamená číst sám sebe. Což je zřídka čistým potěšením; na každém kroku se lekáš, považuješ se za veselého kumpána, a když se náhle vidíš v okenní tabulce, poznáváš, že jsi zarputilec. A že jsi moralista, když se čteš. Proti tomu se nedá nic dělat.“ Max Frisch: Deník 1946-1949.

autor: ČRo Brno
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.