Kníže Metternich a jeho Evropa. Dokument o nejvýraznější osobnosti evropské politiky 19. století
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar Metternich patří mezi nejvýraznější osobnosti evropské politiky 19. století. Přestože místně život a politika ministra zahraničí a později kancléře Metternicha s českými zeměmi úzce souvisí, v českých dějinách je jeho jméno zapsáno jako Čechům nepřátelské.
Toto hodnocení je zbytečně nacionálně vyhrocené – Metternich v době po skončení napoleonských válek, kdy zastával postavení nejmocnějšího muže v monarchii, nebyl o nic nepřátelštější k Čechům než k jiným národům monarchie, upřímně nesnášel jakékoli národně emancipační snahy, zejména německé. Jeho bytostný odpor k válce mu byl oporou při vyjednávání s Napoleonem i s koaličními spojenci proti němu – s Ruskem a Pruskem: v tom spočívá jeho nesporná politická zásluha a diplomatický výkon. To, že nepochopil, že svět se po Napoleonově porážce už nemůže vrátit do podoby, kterou měl předtím, svědčí o jeho zahleděnosti do vlastních představ a špatném citu pro společenský pohyb.
Rozhlasová mapa střední Evropy se zvláštním zřetelem ke Kynžvartu, Ratibořicům, Plasům a dalším místům v Čechách. Ve spolupráci s historikem Milanem Hlavačkou, správou zámku Kynžvart a Ratibořice, archivem v Plasích a za pomoci literárních dokumentů připravili Alena Zemančíková a Ondřej Vaculík.
Kníže Metternich prožil dlouhý život, většinou na společenském a mocenském výsluní. V jeho osudu hrála roli řada žen, které byly vedle politiky jeho druhou skutečnou vášní a u nichž měl – vedle politiky – také skutečný vliv a úspěch. Vídeňský kongres a sjednaný mír pro Evropu byl Metternichovým triumfem – následující léta mu sice přinesla bohatství a vysoké postavení spolu s vděčností císaře, ale vlivem kancléřova strnulého konzervativismu vedla pomalu k jeho pádu. Ten nastal v roce 1848, kdy kníže v přestrojení prchá z Vídně. Posledních deset let Metternichova života je spojeno se západočeským zámkem Kynžvart, kde kníže jako odepsaný, ale vážený politik přijímá návštěvy z nedalekých Mariánských Lázní, sepisuje své paměti a glosuje politické dění.
Páteční večer věnovaný kancléři Metternichovi, kterému ležela na srdci celá Evropa, zavede posluchače na zámky Kynžvart a Ratibořice, v rozhovoru s historikem Milanem Hlavačkou do Vídně, v dokumentech a korespondenci na místa bitev i jednání, a v doprovodu archiváře z Plas na místo posledního odpočinku Metternichova rodu.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka