Kníže Metternich a jeho Evropa. Dokument o nejvýraznější osobnosti evropské politiky 19. století
Kníže Metternich a jeho Evropa. Rozhlasová mapa střední Evropy se zvláštním zřetelem ke Kynžvartu, Ratibořicím, Plasům a dalším místům v Čechách. Ve spolupráci s historikem Milanem Hlavačkou připravili Alena Zemančíková a Ondřej Vaculík. (do 14. 4. 2017)
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar Metternich patří mezi nejvýraznější osobnosti evropské politiky 19. století. Přestože místně život a politika ministra zahraničí a později kancléře Metternicha s českými zeměmi úzce souvisí, v českých dějinách je jeho jméno zapsáno jako Čechům nepřátelské.
Toto hodnocení je zbytečně nacionálně vyhrocené – Metternich v době po skončení napoleonských válek, kdy zastával postavení nejmocnějšího muže v monarchii, nebyl o nic nepřátelštější k Čechům než k jiným národům monarchie, upřímně nesnášel jakékoli národně emancipační snahy, zejména německé. Jeho bytostný odpor k válce mu byl oporou při vyjednávání s Napoleonem i s koaličními spojenci proti němu – s Ruskem a Pruskem: v tom spočívá jeho nesporná politická zásluha a diplomatický výkon. To, že nepochopil, že svět se po Napoleonově porážce už nemůže vrátit do podoby, kterou měl předtím, svědčí o jeho zahleděnosti do vlastních představ a špatném citu pro společenský pohyb.
Rozhlasová mapa střední Evropy se zvláštním zřetelem ke Kynžvartu, Ratibořicům, Plasům a dalším místům v Čechách. Ve spolupráci s historikem Milanem Hlavačkou, správou zámku Kynžvart a Ratibořice, archivem v Plasích a za pomoci literárních dokumentů připravili Alena Zemančíková a Ondřej Vaculík.
Kníže Metternich prožil dlouhý život, většinou na společenském a mocenském výsluní. V jeho osudu hrála roli řada žen, které byly vedle politiky jeho druhou skutečnou vášní a u nichž měl – vedle politiky – také skutečný vliv a úspěch. Vídeňský kongres a sjednaný mír pro Evropu byl Metternichovým triumfem – následující léta mu sice přinesla bohatství a vysoké postavení spolu s vděčností císaře, ale vlivem kancléřova strnulého konzervativismu vedla pomalu k jeho pádu. Ten nastal v roce 1848, kdy kníže v přestrojení prchá z Vídně. Posledních deset let Metternichova života je spojeno se západočeským zámkem Kynžvart, kde kníže jako odepsaný, ale vážený politik přijímá návštěvy z nedalekých Mariánských Lázní, sepisuje své paměti a glosuje politické dění.
Páteční večer věnovaný kancléři Metternichovi, kterému ležela na srdci celá Evropa, zavede posluchače na zámky Kynžvart a Ratibořice, v rozhovoru s historikem Milanem Hlavačkou do Vídně, v dokumentech a korespondenci na místa bitev i jednání, a v doprovodu archiváře z Plas na místo posledního odpočinku Metternichova rodu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.