Mo Yan: Kluci ze železa
Mo Yan je čínský spisovatel, u nás zatím ne příliš známý. Ve své povídce „Kluci ze železa“ se vrací do dětství, do doby, kdy rodiče odešli „kalit ocel“ a děti byly ponechány sobě napospas, vystaveny hladu, zimě a vůbec fyzickému strádání. Nezbývalo tedy nic jiného, než vytvořit si svět ještě jiný, fantazijní. Povídku do češtiny přeložil Denis Molčanov.
Autorovo jméno Mo Yan je původně pseudonym, který si Guan Moye (1955) vybral na začátku své spisovatelské dráhy a který znamená cosi jako Nemluvit. V době politické kampaně známé jako Velký skok dopředu odcházejí rodiče kalit ocel do lidové komuny, děti jsou odkázány jenom samy na sebe, což je popsáno i v povídce Kluci ze železa. Obecně Mo Yanovi dětští hrdinové jsou o své dětství často okradeni, vtaženi do života dospělých, neustále hladoví. Právě ze strádání se u Mo Yana rodí ona fascinace jídlem a jisté krutosti s ním spojené, jež procházejí celým dílem. V roce 1966 propuká tzv. Kulturní revoluce, rodiče jsou podrobeni veřejnému pranýřování za majetek a posláni na převýchovu, chlapec je vyloučen ze školy. V jedenácti je rolníkem, v osmnácti dělníkem v továrně na zpracování bavlny.
Nemožnost studovat, tedy úděl vesnického chlapce je autorovi v jistém slova smyslu spásou. Bez městské zkušenosti nezbývá Mo Yanovi nic jiného než se neustále vracet do Gaomi, jeho vlastní Středozemě, do dětství, ať už je jakkoli temné, a čerpat z něj obsahem i formálně - jeho příběhy na pokraji bajek svojí magičností připomínají Neobyčejné příběhy (konec 17. století) a další „lidové" romány. V roce 1976, na konci Kulturní revoluce, vstupuje jednadvacetiletý Mo Yan do Lidově-osvobozenecké armády. Ta v jeho životě sehrála zásadní roli: vrátila mu sebeúctu, zbavila bídy a politického útisku, a časem mu dala prostor ke studiu a volné tvorbě. Pod ochranou této němé mocnosti si v podstatě mohl psát, co ho napadlo - ani cenzura, ani literární kritika si ho jako vojáka příliš nevšímaly. Mo Yan se vrhá do četby a začíná pracovat na svých prvních dvou novelách, které vyjdou v roce 1981 pod titulem Průsvitná mrkev. Přijetí je více než kladné, hovoří se o neobyčejném literárním talentu. Následují další povídkové příběhy, které později vydá ve sbírkách jako je Radost, třináct příběhů (1984), avšak dílem zásadním je román Rod rudého čiroku, po něm následují další velké romány.
Povídku Kluci ze železa do češtiny přeložil Denis Molčanov a bude zařazena do chystaného povídkového souboru z nakladatelství Dauphin.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.