Arnošt Goldflam: Babička se zase jednou vrací ke Standovi
Bizarní o příběh o neustálém setkávání již zralého Standy se svou babičkou, který ze své povídkové knihy Osudy a jejich pán vybral a čte ve své režii dramatik, scénárista, režisér a herec Arnošt Goldflam (nar. 22.9.1946).
Za léta své mnohostranné činnosti se scénárista, dramatik, spisovatel, moderátor, režisér a příležitostný herec Arnošt Goldflam (22.9.1946) stal významnou součástí české kultury. Vedle řady úspěšných divadelních (a také rozhlasových) inscenací a množství mediálně vděčných rolí, se poslední dobou také začíná prosazovat jako prozaik. Povídka Babička se zase jednou vrací ke Standovi pochází z autorovy druhé povídkové knihy Osudy a jejich pán a nese si charakteristické znaky celé knihy: Hru s nejistotou, s vědomím, že nikdo neví dne ani hodiny. I jeho Standa je řezán z poláčkovského materiálu tzv. malých lidí, to ale neznamená, že autor sleduje jen malé obzory.
Goldflamův generační souputník Pavel Řezníček v souvislosti s Goldflamovými povídkami hovoří o jakémsi "existenciálním bonvivánství, které je výsledkem snahy si lehce podrobit všechny možné katastrofy, které číhají za humny." I Standa z povídky, kterou si Arnošt Goldflam vybral ke své interpretaci, se spolu se svou dávno mrtvou babičkou vrací ke genetické zkušenosti jakési podivně komické smrti. Goldflam tu nenapodobitelně po svém a s potutelným úsměvem a svým nenapodobitelným přednesem pootevírá dveře do světa, v němž svého času v české literatuře vládl Ladislav Fuks.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Pavel Molek: Křižovatky. Drama o osudu Aloise Kříže, symbolu kolaborantství za protektorátu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.