Francois Villon Karla Kryla
V prvním březnovém Radiodokumentu, krátce poté, co si připomeneme již čtrnácté výročí úmrtí Karla Kryla, nabídneme posluchačům nahrávku, která jistě potěší každého lovce zvuku, radio- či fonoamatéra. Ale jistě i mnohé další: například ty, kteří mají rádi poezii, zvláště pak Francoise Villona, a především pak ty, kteří mají rádi Karla Kryla. Jedná se o zvukový snímek, který pořídil fonoamatér Hugo Kratoška v první polovině 70. let minulého století v německé emigraci. Karel Kryl na něm recituje rozsáhlý výběr z villonovských překladů Otokara Fischera.
A můžeme se domnívat, že takhle podobně je recitoval už o několik let dříve, když začínal jako typický představitel hnutí divadel malých forem. V roce 1966 totiž jako jeden ze svých prvních scénických počinů nastudoval společně s Václavem Duškem v Teplickém Divadélku na zámku pásmo Dražba na Villona. Poté se ale v rychlém sledu stalo mnoho věcí: ze začínajícího chlapce s kytarou, který ani nevěděl, co je to "protestsong", se náhle stal umělecký protagonista československého osmašedesátého roku - a vzápětí emigrant. Vlastně exulant, jak sám zdůrazňoval.
Nově vyčištěná a poprvé veřejně prezentovaná nahrávka Hugo Kratošky zachycuje Karla Kryla ve vrcholné formě. Některé drobné technické vady snímku jen ještě podtrhují autenticitu nahrávky.
Dokument Michala Lázňovského Francois Villon Karla Kryla vysíláme v rámci Radiodokumentu ve středu 5. března 2008 ve 21.45 na Českém rozhlase 3 - Vltava. Vltava.
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
