Vladimíra Čerepková, básnířka z pasťáku. Příběh nespoutané ženy, která žila stejně vášnivě, jako psala
Životní dráha Vladimíry Čerepkové vede z nápravných ústavů až k literární slávě. Už v šestnácti letech oslovuje básníky jako František Hrubín či Václav Hrabě a také uhrane amerického beatnika Allena Ginsberga. Jako kometa proletí pražskou literární scénou (Viola) i náručemi umělců 60. let a po okupaci Československa se nechává odvanout do exilu, z něhož se už nevrátí.
Ve Francii se jí ujímá Pierre Helzel, jeden ze dvou jejích osudových mužů – tím druhým se stane výrazně mladší Jan –, a Čerepková pak v pařížském bytě celá léta sepisuje na psacím stroji bez diakritiky dopisy i básně, které posílá domů svým přátelům až do konce svých dní.
Postavu Vladimíry Čerepkové ztvárňují dvě herečky: Monika Načeva (zralá Vladimíra) a Kateřina Císařová (mladá Vladimíra) a skrze úryvky z dopisů a básní se snaží zodpovědět zásadní otázku: Jak si člověk vytváří obraz vlastního života?
Mozaiku vzpomínek na tento ztělesněný mýtus, na bytost, o níž bylo okolí přesvědčeno, že umí na dálku telepaticky zakládat požáry, se pokoušejí složit tyto osobnosti: Tomáš Škrdlant (dokumentarista), Jiří Stivín (hudebník), Vráťa Brabenec (hudebník), Pavel Baňka (fotograf), Ludvík Hess (šéfredaktor literárního časopisu), Alice Horáčková (novinářka, spisovatelka), Lubomír Martínek (exilový spisovatel) a Michal Jareš (básník a literární vědec).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
