Adresa: Vinohradská 12. Dokument o slavné budově Českého rozhlasu
Projděte se budovou Českého rozhlasu postavenou mezi lety 1929 až 1931 ve stylu funkcionalistické architektury pro Ředitelství pošt a telegrafů a Československý rozhlas. Ten zde zahájil vysílání před více než devadesáti lety 10. prosince 1933. V listopadu 2019 byla stavba prohlášena za Národní kulturní památku.
Životní osudy budovy jsou těsně spojeny s několika historickými událostmi, a to především s těžkými boji během Pražského povstání v květnu 1945 a invazí vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968.
V autentickém prostoru vestibulu, kanceláří, chodeb, rozhlasových studií, Galerie Vinohradská 12 autor pořadu Miroslav Buriánek natáčel s lidmi, jejichž profese, osobní zážitky i vzpomínky souvisejí s rozhlasovou budovou. Kancelář ombudsmana Milana Pokorného, kam podle jeho slov vstupuje světlo a zastavil se čas, působí téměř magicky. Traduje se historka, kterou ovšem nelze doložit, že v jednom prvorepublikovém filmu vchází Adina Mandlová vysouvacími dveřmi, a to údajně v této kanceláři.
V Galerii Vinohradská 12 a zároveň muzeu rozhlasové techniky byla s manažerkou komunikace Zuzanou Foglarovou natočena sekvence o kuriozitách historické budovy i nové přístavbě Studiového domu Římská 13. Marie Šímová, která v roce 1968 pracovala v sekretariátu programového náměstka Československého rozhlasu dr. Rostislava Běhala, vzpomínala na atmosféru vysílání 21. srpna, kdy na budovu dopadaly desítky střel a rozhlas byl posléze okupanty obsazen. S technikem Petrem Pokorným byla natočena sekvence v zrekonstruovaném prostoru studia 7.
Exteriér i interiér stavby poutavě a výstižně popsal historik architektury profesor Petr Kratochvíl. Ocelový skelet byl smontovaný za tři a půl měsíce. Stavba se vyznačuje přehlednou čistou kompozicí hmot jakoby poskládaných z hranolů. Je to čtverec šedesát na šedesát.
Unikátní jsou různé technické finesy jako například posuvná okna opatřená kladkovým systémem pro snadnější manipulaci. Budova byla vybavena potrubní poštou. Nachází se zde i páternoster s osmnácti kabinami. Jako historické artefakty působí madla a popelník. Během prohlídky budovy, a to například při hledání unikátních posuvných oken, byly natočeny letmé záběry se zaměstnanci, rozhlasáky. Dokument uzavírá rozhovor se současným generální ředitelem René Zavoralem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.






