Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů. Rytířská komedie
Hadrián z Římsů je jednou z nejhranějších her Václava Klimenta Klicpery. A jistě právem. Zápletku postavenou na záměně osob, jak se tehdy říkalo kuklení, dovádí do překvapivých obrátek. Dodnes půvabná je i parodická linka rytířských příběhů. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
„A tak milovník čižby a zahradnictví, jemnocitný pan profesor Klicpera na první pohled jen milenec nebolestných časů, nám ještě po století zanechává dědictvím postavy živé a plné půvabu či dravosti, žertu či odsudku, protože se v něm poprvé v novodobých Čechách objevila vášeň dramatiky, vášeň hořká, vášeň u něho trochu pedantská – a dobrodružná zároveň, vášeň pozorovat a do jeviště vtělovat člověka.“
Tato slova uznání napsal režisér Jiří Frejka, který měl Klicperovo dílo ve velké oblibě. Jeho inscenace Zlého jelena z roku 1942 se zapsala nejen do dějin českého divadla, ale i do vzpomínek mnoha diváků.
Frejka nebyl rozhodně sám, kdo se z významných českých divadelníků ke Klicperově dílu vracel. Připomeňme inscenace Jindřicha Honzla (právě Hadrián z Římsů) Emila Františka Buriana (Každý něco pro vlast) nebo film Alfreda Radoka Divotvorný klobouk. Posluchači si možná vybaví televizní inscenaci Hadriána z Římsů s Vlastimilem Brodským v roli Srpoše nebo Ilju Racka jako rytíře Čelakovského z inscenace Divadla na Vinohradech, ze které existuje televizní záznam. Na základě komedie Veselohra na mostě napsal stejnojmennou operu Bohuslav Martinů. Sluší se připomenout, že toto dílo vzniklo v roce 1935 na objednávku tehdejšího Československého rozhlasu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Tiziano Scarpa: Stabat Mater. O andělských tónech zpoza mříží
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
