Karel Jaromír Erben: Záhoř. Balada o loupežníkovi, který se kaje, a poutníkovi, který jde do pekla
Vícehlasá skladba ze Záhořova lože obsaženého v Kytici Karla Jaromíra Erbena a ranějších autorských zlomků. Účinkují Alois Švehlík, Jan Vlasák, Daniela Kolářová a další. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Dílo Karla Jaromíra Erbena vedle Máchova zjevu představuje to nejtrvalejší z odkazu našeho romantismu. Jeho Kytice z pověstí národních se dočkala divadelních i filmových zpracování a také v rozhlase byly Erbenovy balady už slyšet. Záhořovo lože – příběh o vrahovi a jeho krutém trestu, o pokání a závěrečném vykoupení – stavěl už F. X. Šalda na vrchol Erbenova díla.
Zlomky a první náčrty řadí Záhořovo lože k nejstarším básním z Erbenovy Kytice. První z nich je datován už rokem 1836 – rokem vydání Máchova Máje, se kterým vchází v polemiku. Erben v nesouhlasu nad Máchovým Vilémem, vystrašeným ze smrti, ale bez výčitek svědomí, napíše do jednoho dopisu:
„Oblibováno u nás v obrazech temných, hrobových, bez vyššího směru. Naříkáno na bolest, kteréžto příčiny se nevědělo, honěno za ztracenou ideou atd. Národ náš však není ve sporu s Bohem, se světem i sám se sebou.“
Z dochovaných zlomků je patrná geneze obou hlavních postav a jejich příslušnost k pověstem o děsivém a kajícím se loupežníku a poutníku, který jde do pekla pro úpis, jímž byl propachtován peklu ještě před narozením.
Bezmála dvacet let zrál námět básníkovi pod čelem a během nich se autorský záměr i vyznění skladby proměnily. Těžiště se přesouvá od hrůzných činů a výčitkami zmučené titulní postavy ke křesťanskému momentu boží milosti a vykoupení. Také motiv dítěte propachtovaného ďáblu se obrací směrem k nápravě loupežného otcovraha. Z jinocha je kněz-posel, který přináší zprávu o tom, jaké lože je na Záhoře v pekle uchystáno a tím přispívá k loupežníkově pokání.
Související
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.