Václav Vokolek: Malá symfonie o sněhovém lustru

Vokolek píše o Czesławu Niemenovi, který, zpívaje básně polských romantiků, oponoval našim režimním hvězdám showbyznysu. O dramatiku Sławomiru Mrożkovi, který se veřejně vyslovil proti okupaci Československa v srpnu 1968, kvůli čemuž jeho hry nesmělo naše publikum dvacet let vidět na jevišti.

Píše o velkých jménech polské duchovní hudby – Krzysztofu Pendereckém a Henryku Góreckém, ale také o polských jazzových muzikantech a hudebních festivalech, na kterých jsme mohli, když jsme se hodně namáhali se tam dostat, slyšet hudební díla současnosti, z nichž většina byla u nás, když ne zakázaná, tak alespoň zamlčená jako ten světově slavný Mrožek.

Zmiňuje se i o ztracené polské Haliči, jejímž básníkem byl Bruno Schulz a která se poválečnými mocenskými rozhodnutími stala Ukrajinou. A samozřejmě o Slezsku s kulturní metropolí Wroclawí, o Solidaritě a svých přátelích v ní angažovaných i za tuto činnost internovaných.

Václav Vokolek v pěti svých textech, jež obsahují i básně, dává najevo, jak nezměrná byla důležitost polské kultury pro uměnímilovné lidi v Čechách, tím spíš, že bylo tak snadné překonat jazykovou bariéru.

Autor a interpretace: Václav VokolekRežie: Dimitrij Dudík