Pavel Hlavatý: Kyberpunk – noční můry blízké přítomnosti
Ve svém eseji se publicista a hudebník Pavel Hlavatý zamýšlí nad subkulturou orientující se na současné negativní trendy ve společnosti související s nástupem moderních technologií.
„Kyberpunk je slovo, které odkazuje ke dvěma různým významovým rovinám. Zatímco jeho první část – kyber – evokuje svět moderních technologií spojených převážně s rozvojem osobních počítačů a jejich propojováním do stále větších a nepřehlednějších sítí, připomíná punk zase stejnojmennou syrovou rockovou hudbu s politickým podtextem, případně rebelující životní styl z této hudby vycházející.
Tento název se – po několika jepičích termínech – ujal pro stále rostoucí okruh autorů literatury science fiction nastupujících během osmdesátých let dvacátého století. Od hlavního proudu tohoto žánru se odlišují hlavně tím, že svá díla situují do velmi blízké budoucnosti a domýšlejí v nich řadu současných negativních jevů.
V kyberpunku proto v žádném případě nejde o výpravy k jiným planetám, hvězdným systémům či galaxiím, ale o Zemi a různé možnosti jejího politického, sociálního a technologického uspořádání.“
Publicista a hudebník Pavel Hlavatý (1964) pracoval po maturitách na gymnáziu a programátorské nástavbě do roku 1990 v různých zaměstnáních (učitel v LŠU, dispečer na poště, strojník ve vodárnách) a posléze působil v různých neziskových organizacích a médiích (noviny, časopisy, rozhlasové stanice).
Kromě toho vyvíjí rozsáhlou externí novinářskou a publicistickou činnost – hlavní témata jeho prací jsou kultura, občanská společnost, venkov, spiritualita, minority, historie ad.
Zabývá se okrajovými literárními, hudebními a duchovními směry a osobnostmi. Jako hudebník (housle, kytara, zobcová flétna ad.) se věnuje převážně alternativní a meditativní hudbě.
Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem, pro který píše recenze, literární pořady, fejetony, a eseje, a připravuje diskusní pořady, reportáže.
Účinkuje: Petr Meissel
Autor: Pavel HlavatýRežie: Dimitrij Dudík
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.