Týden s fejetony Jana Nerudy

Jan Neruda - žurnalista, prozaik i básník druhé poloviny 19. století, který patřil k uměleckému okruhu sdruženému kolem almanachu Máj. Jeho literární tvorbu ovlivnilo prostředí starobylé a přitom maloměstské Malé Strany, kde se 9. 7. 1834 narodil. Jsou v ní přítomny Nerudou prožívané vztahy k rodičům a přátelům. Přestože Neruda školní studium (gymnasium, filosofie, práva) nedokončil a měla pro jeho literární tvorbu velký význam jeho rozsáhlá vzdělanost. Získal ji nejen studiem literatury, ale také přímým poznává­ním života, cestami doma i v cizině (Paříž, Balkán, blízký Orient, Itálie, severní Německo).

Stala se také oporou jeho žurnalistické práce, kterou vykonával jako své životní povolání. Začínal v roce 1856 jako lokálkář v německém časopise Tagesbote aus Böhmen, pevně se však uchytil až jako fejetonista, nejprve v deníku Čas (od roku 1860), pak v Hlase (1862-1865) a posléze v Národních listech (od roku 1865). S touto činností souvisí i Nerudův podíl na dobovém společen­ském a národním hnutí. Jeho literárně vyjádřená negace 50. let, prostoupená opozicí nejen k vládním držitelům moci, ale i k buržoazním představitelům českého národa, byla v 60. letech vystřídána aktivní účastí na politickém ruchu, který se stává součástí jeho víry v lidský pokrok. Podílel se na formování demokratického křídla mladočeské strany. V posledních letech života (zemřel 22. 8. 1891 v Praze) se cítil politicky - a ve své nemoci i lidsky - osamocen a hledal přímý literární kontakt s národní veřejností.

Nejrozsáhlejší část Nerudovy literární tvorby úzce souvisí s jeho prací novi­nářskou. Napsal víc než 2000 fejetonů, podepsaných většinou znač­kou ve tvaru trojúhelníčku Jejích prostřednictvím byl v pravidelném kontaktu se čtenáři. Chtěl vyhovět jejich potřebě rychle se něco dozvědět a zároveň se bavit. Od fejetonisty proto žádal proměnlivost témat i přístupů, „musí být básníkem, filozofem, učencem, humoristou, kritikem, mužem plným citu, mužem zas skalného citu, ale ze všeho toho smí mít zas jen tak ždíbek, aby nenudil, aby nebyl jedno, tvárný", „musí být sám mozaikou, jako jeho fejeton". Neruda se pokusil v druhé polovině 70. let rozčlenit vybrané fejetony podle žánrových skupin do pětisvazkového výboru Fejetony. Obsahuje dva svazky nazvané Studie, krátké a kratší (1876), svazek Žerty, hravé i dravé (1877) a dva svazky cestopisných črt, Menší cesty (1877) a Obrazy z ciziny (1872, znovu 1879).

Týden s fejetony Jana Nerudy na VltavěPondělí 8. srpna 10:00 Několik skutečně moudrých slov o spisovatelském honoráruÚterý 9. srpna 10:00 Nové míryStředa 10. srpna 10:00 Zcela věrná zpráva o tom, jak to bylo 24. února 1972Čtvrtek 11. srpna 10:05 Za padesát letPátek 12. srpna 10:00 O děvčátkách