Otokar Fischer: Židé a literatura (3 části)
V cyklu Psáno kurzívou uvádíme ve třech pokračováních esej českého literárního vědce, básníka a dramatika Otokara Fischera, v němž sleduje, čím byla v průběhu dějin židovského národa pro Židy literatura a literární tvorba a v jakých literárních oblastech tito autoři nacházejí své nejvlastnější uplatnění. V režii Petra Adlera účinkuje Otakar Brousek.
Literární vědec, básník, dramatik a překladatel Otokar Fischer se narodil 20.5. 1883 v Kolíně, kde také začal studovat gymnázium. Po otcově smrti se rodina přestěhovala do Prahy. Po maturitě se zapsal na pražské české i německé univerzitě. Germanistická studia zakončil doktorátem v Berlíně roku 1905. Po studiích pracoval v Univerzitní knihovně v Praze a připravoval se na univerzitní dráhu. Roku 1909 se stal docentem, později profesorem dějin německé literatury na Karlově univerzitě. Často byl zván k přednáškám na zahraniční fakulty a na vědecké kongresy. Před válkou byl jednu sezónu dramaturgem Národního divadla, v letech 1935-38 vedl jeho činohru. Od roku 1907 působil jako divadelní referent nejdříve v Přehledu, pak v České revue, Národních listech, Právu lidu, Lidových novinách aj. Byl jedním z redaktorů Almanachu na rok 1914. Zemřel nečekaně 12. března 1938 na srdeční mrtvici po zprávě o okupaci Rakouska nacistickým Německem.
Ve svých uměleckých dílech se neustále vracel k otázce vztahu jedince k nadosobním hodnotám. Ve své kritické, teoretické a historické práci hledal souvislosti mezi humanistickými hodnotami minulosti a přítomnosti a přitom spojoval kulturní oblast s aktuální sociální problematikou. Jako překladatel integroval přední díla světového písemnictví do české kulturní sféry. Je autorem básnickým sbírek Království světa (1911), Hlas (1923), Poledne (1934), Rok (1935), Host (1937), dramat Přemyslovci (1918), Hérakles (1919), Otroci (1925), kritických studií K dramatu (1919), literárních studiíHeinrich von Kleist a jeho dílo (1912), Friedrich Nietzsche (1912), Heine (1923-24), Otázky literární psychologie (1917), Duše a slovo (1929), Slovo a svět (1937).Překládal zejména z němčiny, ale také například z francouzštiny, španělštiny, ruštiny, za jeho nejvýznamnější překlad lze považovat přetlumočení Goethova Fausta.
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.