Karel Kraus: Znovuobjevit přirozenou podobu divadla

Karel Kraus (*28. 1. 1920 v Plzni), dramaturg, esejista a překladatel, zajímá se o divadlo už od pražských středoškolských studií. Po uzavření vysokých škol v r. 1939 pracuje v knihkupectví a jako nakladatelský redaktor, píše také divadelní referáty a koncem německého protektorátu začíná jako dramaturg v Beskydském divadle. 1945 je povolán Jiřím Frejkou za lektora, později dramaturga Vinohradského divadla, odkud je r. 1950 spolu s ním také vyhozen. Pak až do r. 1955 působí ve filmové dramaturgii. V letech 1956-1961, za Krejčova vedení činohry, je dramaturgem Národního divadla. Když je z politických důvodů propuštěn, přijímá ho Divadelní ústav do svého činoherního oddělení. Spolu s Otomarem Krejčou zakládá 1965 Divadlo za branou a působí v jeho dramaturgii až do normalizačního zrušení této scény r. 1972. Zároveň je K. Krausovi zakázáno působit v kulturní sféře. Signatář Charty 77, od r. 1986 rediguje samizdatovou revui O divadle. 1990-1995 znovu dramaturgem Divadla za branou II. - Už od čtyřicátých let překládá, většinou dramatické texty klasické i současné, z francouzštiny a němčiny (Giraudoux, Nestroy, Beckett, Hofmannsthal, Marivaux) a spolu s J. Topolem také Čechovovy hry. Soubor jeho celoživotní esejistiky byl vydán v roce 2001 knižně pod názvem Divadlo ve službách dramatu.