Ach, ta naše bída

„Při svém poznávání a při své práci buď veden vírou, aby ti jiní uvěřili, láskou, abys u jiných vzbudil lásku, nadšením, abys i jiné nadchl a hlubokým přesvědčením o své pravdě, abys i jiné přesvědčil.“

Bohumil Kubišta - vlastní podobizna se založenýma rukama |foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Tak sugestivně o duchovní podstatě tvorby psal malíř Bohumil Kubišta (1884–1918). Z dnešní perspektivy pohledu jedna z ústředních osobností českého moderního umění, ve své době vylučovaný, vysmívaný a pod hranicí životního minima živořící tvůrce, stíhaný jobovskými ranami.

Nejen ve své malbě, ale i ve svých textech a dopisech byl Bohumil Kubišta strážcem opravdovosti, hlubokým a do otázek umění bytostně ponořeným tvůrcem, statečně čelícím materiální mizérii.

A právě z Kubištových listů je sestavena rozhlasová kompozice, kterou si připomínáme prosincové výročí narození tohoto vzácného malíře, kterému bylo vyměřeno pouhých třicet čtyři let života.

Připravila: Jana DoležalováHudební spolupráce: Wanda DobrovskáRežie: Markéta Jahodová