Ódy, písně, chvalozpěvy... Václava Renče

27. listopad 2011

V těchto dnech (28.listopadu) si připomínáme 100 let od narození básníka, překladatele a dramatika Václava Renče (1911- 1973), rodáka ze středočeských Vodochod, studenta pražské filosofické fakulty, spoluzakladatele revue Řád, nakladatelského redaktora, kritika, publicisty, divadelního dramaturga, režiséra, autora loutkových her a poezie pro děti i mukla komunistických kriminálů - v květnu 1951 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu s tzv. Zelenou internacionálou odsouzen na 25 let vězení.

Renčova lyrická tvorba prošla složitým vývojovým procesem. Od symbolistní abstrakce a umně konstruovaných obrazů až k monumentalizující prostotě a oproštěnosti. Náš souzvukový rozhlasový výběr z Renčova básnického odkazu tentokrát nekladl důraz na určité časové období básníkovy tvorby, ale soustředil se na ty Renčovy verše, které stavbou či tematicky „zpívají, hrají a chválí.“

Básník spiritualista – tak Renče neváhal nazvat F.X.Šalda ve 30.letech nad jeho básnickým debutem Jitření. Ve své předválečné tvorbě, silně ovlivněné Březinou a Rilkem, kterého překládal (též Coleridge, Pertrarcu, Norwida a další) byl Renč formálně a tvarově vybroušeným básníkem, který chtěl být především médiem písně; dospět do hlubin lidského bytí a stát se „nápovědou zpěvných můz“. Po válečné zkušenosti a zvlášť po tragickém přeryvu dlouholetého věznění (1951-1962) zmizela z Renčovy tvorby symbolistní abstrakce, umně konstruované obrazy, klišé, rozevlátost a „estetismus vystřídala monumentalizující prostota, jíž promlouvala úděsná vězeňská zkušenost.“ (J.Med). Renč sám sebe charakterizoval jako autorský typ „od nátury syntetizující a harmonizující a tím se silně vymykající převládající mentalitě skepticko-ironicko-analytické.“ K jeho nejdůležitějším sbírkám patří Setkání s Minotaurem, Popelka nazaretská či Skřivaní věž, z dramat především válečný Císařův mim.

autor: Miloš Doležal
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.