Upřímné pozdravy z kraje květů a zapadlých snů

14. březen 2010

Souzvuk

Vltava - výchozí obrázek|foto:Český rozhlas Vltava

"Kraj květů a zapadlých snů" je pojmenování pro osamělé lokality kdesi za Prahou, ale také ohraničení jakéhosi prostoru, v němž se pohybují dvě básnivé bytosti. Území, které si obydlují svými nenaplněnými sny a vzpomínkami. Jednou z nich je Marie Kalašová - dnes známá především jako vynikající překladatelka díla belgického esejisty, dramatika Maurice Maeterlincka a jako sestra pěvkyně Klementiny Kalašové. Vzdělaná žena, která od mládí usilovala o maximální naplnění svého života krásou. Druhým obyvatelem kraje zapadlých snů je básník Jiří Karásek ze Lvovic, svým životem prahnoucí po nedosažitelném ideálu krásy tyto dvě osobnosti se spřátelí a v letech 1903-1907 si dopisují. Dochovaná korespondence se stane jedním z nejobsažnějších souborů prvního desetiletí 20.století.

V Karáskovi objevila Marie Kalašová nevšedního umělce a kritika, on v ní citlivou a chápavou přítelkyni, člověka, se kterým je možné snít o nemožném, sdílet umělecký prožitek, smutek i tvořivou melancholii. Dopisy umožňují nahlédnout detailně a vrstevnatě do tehdejšího kulturního prostředí, můžeme poznat mnohé z autorových tvůrčích záměrů, nálad, stavů...píše o nich otevřeně a s důvěrou. Po čase se nicméně vzájemnost obrušuje, dopisy ustávají a přátelství zchladne. Jak uvádí editor knihy Upřímné pozdravy z kraje květů a zapadlých snů Karel Kolařík, je možné, že Karáskovi vadil nekonfliktní vztah Marie Kalašové k některým postavám pražských literárních salónů a také nařčení z autorství několika anonymních dopisů, které otřásly tehdejším kulturním světem. Konec přátelství ještě "stvrdí" Karásek spálením Mariiných dopisů, takže můžeme čerpat pouze z jeho dochovaných listů. I přesto jde o dobovou výpověď barvitou, zajímavou, psanou krásným jazykem a s grácií.