Karel Čapek: Komisař Mejzlík zasahuje. Humorné detektivní příběhy z konce 20. let minulého století
Povídky z jedné a druhé kapsy patří dodnes k nejoblíbenější a nejčtenější části díla Karla Čapka. Podobně jako Emil Vachek si stvořil postavu komisaře Klubíčka, Čapkův „muž ve službách spravedlnosti“ má jméno Mejzlík. S komisařem Mejzlíkem se v několika příbězích vrátíme do konce 20. let minulého století. Horčičkovu dramatizaci humorně laděných povídek o praxi dobového policejního aparátu poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
V početné a dodnes inspirující rozhlasové tvorbě režiséra Jiřího Horčičky lze nalézt několik inscenací a seriálů, k nimž si sám napsal scénář. Jako scenárista si Horčička vybíral náměty z klasické literatury spíše oddechového žánru.
Inspirací ke hře Komisař Mejzlík zasahuje, byly populární Povídky z jedné kapsy Karla Čapka. V povídkách, které otiskoval nejprve v novinách a časopisech, než je souborně vydal v roce 1929, předložil Čapek svoji verzi detektivního příběhu, v němž ho více než dějové zvraty a napětí zajímaly spíše otázky zločinu a trestu a pohnutky, které z civilizovaného člověka učiní vraždícího barbara.
Jiří Horčička si ze sbírky vybral několik nejznámějších povídek a propojil je postavou komisaře Mejzlíka, který je spíše úředníkem než neohroženým detektivem, ale pachatele spolehlivě odhalí díky své metodě, jíž vévodí zdravý rozum. Ve zvukovém plánu své čapkovské inscenace Horčička vytvořil nostalgickou dobovou atmosféru, která ji přibližuje k oblíbenému žánru retro snímků a zve posluchače do Prahy konce dvacátých let minulého století.
Čtenářům detektivek
Karel Čapek ve své stati Holmesiana čili o detektivkách, publikované v roce 1931 v knize esejů Marsyas čili na okraj literatury, píše: „...myslím, že kriminální četba kromě našich latentních sklonů k zločinnosti objektivuje také naše latentní a zuřivé sklony k spravedlnosti; že se v nás dovolává krom skrytého zločince také skryté Svaté Fémy. Ty pak, čtenáři detektivek, se účastníš zločinu, ale také jej stíháš; vyvstává v tobě Kain, ale také hlas volající: ‚Co jsi učinil? Pročež nyní zlořečený budeš.‘ Z toho sice neplyne, že požitek z kriminální četby je mravně povznášející nebo naopak, ale zajisté to, že je dvojitý, a proto dvojnásob vzrušující. (…)
Síla rozumu nás vede za ruku v chaosu faktů.
Čtěte také
Zde však se nemohu zdržeti, abych nevelebil ducha metody. Ať jiní oslavují vášně, romantické démony, krásu ženských očí nebo východ slunce, já chválím jasnost, souvislost a pořádek, sílu rozumu, jenž srovnává, vztahuje, řadí a váže, metodu, tuto moudrou vůdkyni, jež nás vede za ruku v chaosu faktů; a hle, rozestupují se.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
