Století robotů. Čím Čapkovo drama R.U.R. fascinovalo svět aneb Cesta do hlubin robotovy duše

25. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Scéna z R.U.R. Karla Čapka, BBC Television

Drama stvořil na vrcholu pandemie španělské chřipky v roce 1920. K jejím obětem patřili třeba Egon Schiele, Edmond Rostand a také Guillaume Apolinaire. Tovární výroba umělých bytostí – Robotů vedla v dramatu nakonec k jejich vzpouře proti svým stvořitelům – lidem. Čapek tak reagoval na možnosti vědeckotechnického pokroku, který sliboval osvobození člověka od namáhavé stereotypní fyzické práce. Co si ale počít s tím, když takto stvořená bytost objeví svou duši?

Mně nešlo o Roboty, nýbrž o lidi!
Karel Čapek, autor divadelní hry R.U.R.

Hovoří: ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti Zdeněk Vacek a odbornice na umělý život Jitka Čejková z Ústavu chemického inženýrství
Připravili: Antonín Pfeifer, Jaroslav Hroch
Dramaturgie: Antonín Pfeifer
Premiéra: 25. 12. 2020
Hudební dramaturgie: Veronika Lucassen

Světová premiéra hry R.U.R. byla naplánovaná na 25. ledna 1921 v pražském Národním divadle. Shodou náhod se ale nakonec odehrála o pár dní dříve v provedení nadšených ochotníků spolku Klicpera v Hradci Králové. Původně měli počkat se svou inscenací až po pražské premiéře, ale o odkladu uvedení na první scéně se shodou náhod prý nedozvěděli, a tak jejich pojetí získalo prvenství.

Roboti triumfují, scéna ze hry Karla Čapka R.U.R. (Journal of Electrical Workers and Operators, December 1929, p. 632.)

Roboti na scéně Národního divadla vypadali jako lidé – svou postavou, oblečením, jen jejich pohyby, dikce a nepřítomnost pohledu je odlišovala. Podobně i v dalších inscenacích ve světě – od Berlína po New York. Úspěch a desítky repríz vzbudily zájem o rozhlasové provedení, poprvé se tak stalo v roce 1926 v BBC v Londýně. Televizní program této společnosti pak předvedl v roce 1938 asi půlhodinovou živě odehranou verzi. Na celovečerní filmovou podobu Roboti a R.U.R. doposud čekají. Ve studiích Českého rozhlasu byla natočena inscenace v roce 1968 v režii Františka Štěpánka s herci Otakarem Brouskem, Jaroslavou Adamovou, Vladimírem Brabcem, Vladimírem Hlavatým, Marií Vášovou a dalšími.

Bedřich Feuerstein, Scénický návrh ke hře K. Čapka R.U.R., 1921

Co je umělý život a jak život vůbec definujeme? Jak je na tom dnes robotika? Může být zkázou lidstva? A co lze v tomto ohledu vyčíst z Čapkova odkazu? O tom všem uslyšíte v pořadu Století robotů aneb Cesta do hlubin robotovy duše. Redaktor Jaroslav Hroch ho natočil s odbornicí na umělý život Jitkou Čejkovou z Ústavu chemického inženýrství a také s ředitelem Památníku Karla Čapka ve Staré Huti Zdeňkem Vackem.

Výstava ve Staré Huti připomíná hru R.U.R.

Jitka Čejková dala dohromady knihu s názvem Robot 100: Sto rozumů, do které svými úvahami přispěla stovka osobností – vědců, spisovatelů, novinářů a umělců z České republiky i ze zahraničí.

Do konce srpna 2021 byla prodloužena v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše výstava ke stoletému výročí vzniku hry R. U. R. Jsou na ní třeba unikátní dobové fotografie například z Knihovny Kongresu USA, různá knižní vydání díla nebo programy divadelních inscenací.

Spustit audio