Století robotů. Čím Čapkovo drama R.U.R. fascinovalo svět aneb Cesta do hlubin robotovy duše
Drama stvořil na vrcholu pandemie španělské chřipky v roce 1920. K jejím obětem patřili třeba Egon Schiele, Edmond Rostand a také Guillaume Apolinaire. Tovární výroba umělých bytostí – Robotů vedla v dramatu nakonec k jejich vzpouře proti svým stvořitelům – lidem. Čapek tak reagoval na možnosti vědeckotechnického pokroku, který sliboval osvobození člověka od namáhavé stereotypní fyzické práce. Co si ale počít s tím, když takto stvořená bytost objeví svou duši?
Mně nešlo o Roboty, nýbrž o lidi!
Karel Čapek, autor divadelní hry R.U.R.
Světová premiéra hry R.U.R. byla naplánovaná na 25. ledna 1921 v pražském Národním divadle. Shodou náhod se ale nakonec odehrála o pár dní dříve v provedení nadšených ochotníků spolku Klicpera v Hradci Králové. Původně měli počkat se svou inscenací až po pražské premiéře, ale o odkladu uvedení na první scéně se shodou náhod prý nedozvěděli, a tak jejich pojetí získalo prvenství.
Roboti na scéně Národního divadla vypadali jako lidé – svou postavou, oblečením, jen jejich pohyby, dikce a nepřítomnost pohledu je odlišovala. Podobně i v dalších inscenacích ve světě – od Berlína po New York. Úspěch a desítky repríz vzbudily zájem o rozhlasové provedení, poprvé se tak stalo v roce 1926 v BBC v Londýně. Televizní program této společnosti pak předvedl v roce 1938 asi půlhodinovou živě odehranou verzi. Na celovečerní filmovou podobu Roboti a R.U.R. doposud čekají. Ve studiích Českého rozhlasu byla natočena inscenace v roce 1968 v režii Františka Štěpánka s herci Otakarem Brouskem, Jaroslavou Adamovou, Vladimírem Brabcem, Vladimírem Hlavatým, Marií Vášovou a dalšími.
Co je umělý život a jak život vůbec definujeme? Jak je na tom dnes robotika? Může být zkázou lidstva? A co lze v tomto ohledu vyčíst z Čapkova odkazu? O tom všem uslyšíte v pořadu Století robotů aneb Cesta do hlubin robotovy duše. Redaktor Jaroslav Hroch ho natočil s odbornicí na umělý život Jitkou Čejkovou z Ústavu chemického inženýrství a také s ředitelem Památníku Karla Čapka ve Staré Huti Zdeňkem Vackem.
Jitka Čejková dala dohromady knihu s názvem Robot 100: Sto rozumů, do které svými úvahami přispěla stovka osobností – vědců, spisovatelů, novinářů a umělců z České republiky i ze zahraničí.
Do konce srpna 2021 byla prodloužena v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše výstava ke stoletému výročí vzniku hry R. U. R. Jsou na ní třeba unikátní dobové fotografie například z Knihovny Kongresu USA, různá knižní vydání díla nebo programy divadelních inscenací.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
