Jazzmeni narození ve znamení Vah

Prvním z letošních jazzových jubilantů se posluchačům Vltavy představí Harry „Sweets“ Edison (* 10. 10. 1915), jenž ve své skladbě Used To Be Basie zavzpomíná na léta strávená ve službách slavného kapelníka. Stoletého trumpetistu vystřídá o pět let mladší kolega Clark Terry (* 14. 10. 1920), jenž jako host big bandu Chicago Jazz Orchestra zahraje sólo v Gershwinově árii It Ain’t Necessarily So z opery Porgy a Bess. Pianista Fred Hersch (* 21. 10. 1955) pak oslaví šedesátiny svou skladbou Free Flying, ve které mu bude zdatným spoluhráčem kytarista Julian Lage. Jedinci ze znamení Vah prý cítí potřebu navazovat stále nové a nové vztahy, a tak baskytarista Steve Swallow (* 4. 10. 1940) s chutí přijímá pozvání do různých kapel, i když jeho nerozlučnou družkou v osobním i uměleckém životě je Carla Bley. Varhanice nechyběla ani při natáčení Stevova opusu Exit Stage Left. Altsaxofonista Kenny Garrett (* 9. 10. 1960) odpoví na gratulace k pětapadesátým narozeninám kompozičním nápadem That’s It a po něm připomene svou improvizační invenci barytonsaxofonista Pepper Adams (* 8. 10. 1930) ve skladbě Olivera Nelsona One For Bob.

Defilé jazzových jubilantů narozených ve znamení Vah uzavře tenorsaxofonista Ernie Watts (*23. 10. 1945) nahrávkou vlastního optimistického tématu Joyous Reunion. A pak už se slunce vydá na další pouť, aby za měsíc pozorovalo, jak se daří jeho jazzovým svěřencům ze znamení Štíra.