Hrdinové v poezii
Hrdina v přestrojení, převlékající se, maskující se, proměňující zjev a identitu. Básnické proměny pro lásku a poezii milostnou, kterou v tónech své lyry diktuje múza Erató.
Poslouchejte na Vltavě od 19. ledna 2015 vždy kolem 13:00. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví postupně v jednom článku na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
Hrdina v poezii je bytostí mnoha podob. V antice ještě jde o hrdinu v prvotním slova smyslu, tedy o někoho, kdo koná velké činy a takříkajíc "hýbe dějinami“, ale později už je to mnohem složitější. U Homéra v jeho Odyssei a Íliadě je hrdinů hned celé vojsko - stojí proti sobě u Tróje a hledí zničit protivníka.
Takový byl bezpochyby Achilles - a my si připomeneme, že na počátku příběhu se v ženském přestrojení chce boji vyhnout. Ve starých textech hrdinství náleží mužům, a touží-li po něm žena, nezbývá jí, než se přestrojit. Tak, jak to učiní pohanská princezna Nicoleta v eposu z 12. století, když chce získat prince Aucassina. Za muže se přestrojí i Klorinda v pozdně renesanční skladbě italského básníka Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém. Jeho báseň známe dnes zejména z hudebního zpracování Claudia Monteverdiho. Středověká vyprávění byla samý převlek. Staneme se s jedním chudým bakalářem svědky podivného divadla masek na jednom statku ve Francii.
Poslední převlek první série poetických pořadů na téma Hrdina je převlek vnitřní a dopouští se ho americká básnířka Linda Pastan, když svoji pouť životem ke stáří vidí jako Odysseu a svým blízkým přiděluje převleky mytologických postav.
Připravil: Robert RoreitnerRežie: Jaroslava Šiktancová
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.