Poetické zálety Heleny Glancové (1-5)
Helena Glancová vystudovala režii na DAMU (1961) a pak začínala ve Východočeském divadle v Pardubicích. V roce 1964 byla přítomná na zkouškách Otomara Krejči v Národním divadle; a o rok později ji pak pozval do právě založeného Divadla za branou. V roce 1970 tam Helena Glancová režírovala Shakespearovu Marnou lásky snahu v překladu Josefa Topola. Po zrušení divadla ještě s několika herci přijala režisérku Lyra pragensis, kde se snažili společně nacházet nové cesty na pomezí divadla a literatury.
V obnoveném Divadle za branou II inscenovala Bernanosovy Dialogy karmelitek. A později na scéně Vyšší odborné školy herecké několik titulů s absolventskými ročníky. Kromě toho pracovala např. v Chebu, v Divadle v Řeznické, Divadle Na prádle a také v Českém rozhlase.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
