Nedělní jazzové lelkování se Stanley Clarkem

Například Stanley Clarke figuruje v našich představách většinou ve škatulce „elektrická fúze“, přestože je především znamenitým a graduovaným kontrabasistou. Dokladem toho je album D-Stringz, na kterém spolu s ním hrají houslista Jean-Luc Ponty a kytarista Biréli Lagrène a toto trio zahájí basistův „lelkovací“ medailonek skladbou Stretch.

Absolvent Filadelfské hudební akademie měl po ukončení studia v plánu nastoupit do kontrabasové sekce symfonického orchestru, ale po setkání s Chickem Coreou se stal členem skupiny Return to Forever. V roce 1973 s ní natočil album Light As a Feather, ze kterého v nedělním podvečeru zazní skladba Captain Marvel. Skoro o čtyřicet let později byl členem pozměněné sestavy Coreovy skupiny při nahrávání dvojalba Forever, na kterém si spolu s ním zahrál v kapelníkově standardu Armando's Rhumba také Jean-Luc Ponty. V roce 2012 se trio Ponty, Lagrène a Clarke poprvé sešlo na pařížském koncertu, kde houslista oslavil padesát let profesionální činnosti. Po mimořádně úspěšném vystoupení se všichni tři rozhodli natočit album, na které vybrali ze standardního repertoáru Coltranovo téma Blue Train nebo Reinhardtův skvost Nuages. Přestože Stanley Clarke považuje elektrickou basu za tak trochu legrační nástroj, přistupuje k ní v elektrických projektech s vážností a úctou, o jaké svědčí snímky jeho skladeb School Days nebo Bass Folk Song #7: Tradition.

Stanley Clarke se v nedělním podvečeru rozloučí svou skladbou Bit Of Burd, kterou se s použitím harmonického schématu Parkerova standardu Confirmation přihlásí k odkazu bebopových mistrů.