Diamantové světy a věky. Varování i inspirace americké sci-fi
Jak by vypadal svět, kdyby ve druhé světové válce zvítězila OSA a Spojené státy byly rozděleny na části spravované Německem a Japonskem? Nebo kdyby F. D. Roosevelt nezvítězil v prezidentských volbách v roce 1940 a místo něj se stal americkým prezidentem antisemita a zastánce spolupráce s nacistickým Německem?
Jakou podobu by mělo naše setkání s jinou civilizací, a to ne v nějaké abstraktní budoucnosti, ale v naší rozporuplné přítomnosti? Jak by vypadal svět, kdyby spotřební průmysl byl vytlačen průmyslem zábavy? A je vůbec historie v čase neměnná, a co by se stalo, kdyby nebyla? Jakou podobu by měla společnost, která by nebyla sužována nedostatkem? A jaké mýty by vznikly poté, co by lidská rasa zanikla či prostě zmizela na jinou planetu či do jiné dimenze?
Umělecké odpovědi na tyto otázky – a samozřejmě i řadu dalších - nabízejí američtí autoři literatury science fiction. Jejich vize nás mohou inspirovat, varovat, iritovat, zaujmout, bavit – ale v žádném případě nudit.
Ukázky z knih Clifforda D. Simaka Když ještě žili lidé, Neala Stephensona Diamantový věk, Raye Bradburyho Marťanská kronika, Roberta Heinleina Cizinec v cizí zemi, Philipa K. Dicka Muž z vysokého zámku, Philipa Rotha Spiknutí proti Americe a Jacka Vance Měsíční lidé čtou Dana Černá, Otakar Brousek a Josef Somr.
Pořad doprovází hudba ze slavných filmů žánru sci-fi. Připravil a uvádí Pavel Hlavatý.
Nejposlouchanější
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.