Nikdo není dokonalý
Když jsem si nedávno v jistých novinách přečetl zprávu o tom, že jen třetina mladých lidí u nás ví, od které události se začíná počítat náš letopočet, rozhodl jsem se udělat stejný průzkum i já. A došel jsem k závěru – byť na menším statistickém vzorku – že to ani třetina nebyla.
Odpovědí se mi dostalo následných: náš letopočet se datuje od objevení kalendáře, od vynalezení písma, nebo od nějakého jiného vynálezu. Na to, že si lidé pletou objev s vynálezem, už jsem si dávno zvykl. Rozlišit obsah těchto dvou pojmů dělá problémy i některým maturantům.
Dozvěděl jsem se ale i takové perly, že to bylo od vzniku života na Zemi nebo od chvíle, kdy se začalo Slunce točit kolem Země !
Po těchto zkušenostech jsem se v duchu omlouval scénáristům a režisérům pořadu „Nikdo není dokonalý“, které jsem do té doby podezíral z toho, že s úmyslem pobavit televizní diváky chodí dlouho a dlouho krajinou než najdou někoho, kdo svými vědomostmi zaperlí a pobaví diváky. Dnes se domnívám, že jde o pravý opak. Musí chodit hodně dlouho, než najdou člověka, který zná na banální otázku správnou odpověď.
Když mi byla nedávno položena otázka, zda bych podporoval vyhlášení Velkého pátku dnes svátečním, tedy volným, jak se o tom kdysi mezi poslanci uvažovalo, byl jsem proti. Pravý smysl Velikonoc zná v této zemi málokdo a význam Velkého pátku zná už jen pár náboženských tmářů.
Oslavují-li lidé ve svých rodinách významný den, ví dozajista proč. Manžel má padesátiny, manželka jmeniny, jeden kluk konečně už odmaturoval, druhého pustili z kriminálu.
Nebylo by ovšem nezajímavé udělat podobný průzkum znalostí také v časech, kdy celý národ slaví hrdě státní svátky nebo jiný, pro naši zemi významný den.
Slaví-li celý národ nějaké ty státní svátky, měl by – ergo kladívko – celý národ také vědět, co slaví a proč to slaví.
Zkuste se ale zeptat několika mladých lidí, nejlépe středoškoláků, první týden v červenci, kdo byli svatí Cyril a Metoděj nebo Mistr Jan Hus. Možná se dozvíte i to, co vypadlo z jisté sličné televizní hlasatelky v hlavním večerním zpravodajství, když pravila, že Cyril a Metoděj byli „zvěrozvěsti“. Podle této Barníny nám oni Soluňané zvěstovali nějaká zvířata. Věrozvěst nebo zvěrozvěst - písmenko sem nebo tam, řekla by možná ona blonďatá hlasatelka - to je přece vedlejší, jen když jsem krásná.
Udělal jsem si tedy opět vlastní statistiku a dozvěděl jsem se, že Cyril a Metoděj byli hvězdopravci nebo léčitelé, ba dokonce i to, že oba byli žáky Jana Husa a proto s ním mají sousedící svátek. Na otázku, kdo byl onen Jan Hus, se mi dostalo také odpovědi, že založil husitské revoluční hnutí.
V lepším případě jsem se nedozvěděl nic. Dotazovaným asi došlo včas, že je lepší nevědět, než plácnout před psychiatrem nesmysl.
A tak v ony slavné a především volné dny, kdy oslavuje celý národ, neví jeho značná část, jak k tomu vlastně přišla. Snad právě proto je v oslavách bujařejší.
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.