Něžný zásah do veřejného prostoru
Ať už jsou vyzbrojeni jehlicemi a klubkem vlny, nebo lopatkou a sazenicí, jde jim o to samé – zkrášlit kousek města, nechat rozkvést zaprášený kout, vnést barvu do betonové šedi. Jsou jich po světě tisíce, v Čechách možná stovky. Navzájem se často neznají, nemají závazná pravidla ani konzultační schůzky, spojuje je jen jejich „hobby“ a stejný pohled na prostředí kolem nás. Řeč je – a celých šedesát minut úterní Čajovny 20. dubna také bude – o lidech, kteří se věnují guerillovým městským aktivitám, ať už pletení nebo zahradnictví.
Partyzánské pletení čili oplétání a oháčkovávání běžně takto "neoblékaných" objektů - zábradlí, stromů, zastávek, soch, čehokoli... Přestaňte plést na děti, praděti, sourozence, manžele a manželky a začněte plést pro všechny. Svět bude krásnější na pohled i na omak. PS… háčkování je mnohem rychlejší :) „definice“ z facebookového profilu české skupiny guerilla knitting
Kolik času a energie stojí takový partyzánský koníček? Jaké rostliny se ve městě nejlépe chytí? Je legální obplést někomu třeba kliku u dveří? A jak reagují na novou městkou okrasu náhodní chodci?
Odpovědi hledejte v Čajovně, kterou na úterý 20. dubna připravily Jarka Haladová a Iva Jonášová.
Fotogalerie obsahuje ukázky práce anonymních českých pletařů, pletařek, zahradníků a zahradnic, mezi které se přímo ve vysílání s jehlicemi a vlnou zapojily i Iva Jonášová a Jarka Haladová.
Nejposlouchanější
-
Pavel Novotný: Babička. Osudy jedné svérázné, impozantní i groteskní stařeny
-
„Jára Cimrman se tu narodil.“ Zdeňek Svěrák oslaví 90. narozeniny na vlnách Českého rozhlasu
-
Povídky Petra Borkovce, J. A. Pitínského, Dana Beka, Marie Škrdlíkové a dalších českých prozaiků
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.










