Nezbývá nic jiného než vyrazit za divákem. Jak se dělá politicky angažované divadlo?
Soubory Krutý krtek a Divadlo Feste nedělají umění pro umění. Snaží se ovlivňovat diváky a dostat palčivá témata současnosti k těm, kterých se bezprostředně týkají.
Divadlo Feste funguje už osmou sezónu a má stálou scénu v brněnském prostru Industra, Krutý krtek vznikl letos v zimě a vyjíždí za diváky po celém Česku. Obě platformy ale spojuje touha zanechat v divácích a divačkách stopu, rozviřovat aktuální či společensky užitečná témata.
„Jsme standardní nezávislá jednotka, pracujeme hledačským angažovaným způsobem, snažíme se vždy najít téma, které je burcující, tabuizované nebo nějakým způsobem přehlížené v masmediálním proudu, a hledáme k němu svou tvůrčí cestu,“ říká Jiří Honzírek, principál Divadla Feste. Na rozdíl od Karla Kratochvíla ze souboru Krutý krtek, který se rozhodl jít s divadlem za diváky a objíždí se svými inscenacemi Česko, pracuje tedy přece jen tradičnějším divadelním způsobem.
Nelze dělat kulturu pro úzký okruh diváků, kteří jsou zvyklí chodit do divadla
Roman Sikora: Dobré divadlo je politické
Tvrdí o sobě, že se s divákem hádá, a svůj humor považuje za vzteklý. Letošní laureát norimberské divadelní soutěže Hovory o hranicích představil svou novou hru. V současnosti pracuje na dramatizaci Tolstého epopeje Vojna a mír.
Dnešní rozdělení společnosti a vznik tzv. sociálních bublin se samozřejmě odráží i na prožívání kultury. Politicky angažované divadlo má větší ambice než je zvykem u dramaturgií velkých kamenných scén. Cítí potřebu poukázat na určité problémy a přispět k jejich řešení. „Běžná dramaturgie už dnes nestačí. Kulturní prostor angažovaného divadla je velmi naplněný, pouze dramaturgií se nový divák nezíská, musí existovat ještě nějaké umělecko-propagační propojení a vždy musí přijít nějaký nový nápad,“ uvažuje Jiří Honzírek nad nutností hledat nové cesty. Karel Kratochvíl na věc nahlíží takto: „Přesvědčovat přesvědčené nemá smysl. Do divadla chodí mizivé procento lidí, dělat kulturu pro lidi, kteří sdílejí stejné hodnoty, mi připadá bezpředmětné. Proto jsem se rozhodl založit Krutého krtka, spojit dramaturgii, témata, která mi připadají zajímavá a aktuální, s diváky, hráči či prostě lidmi, kteří nejsou klasickým divadelním publikem a jsou zvyklí na jiné způsoby trávení volného času.“
Divadelní bojovka a procházka po vysídleném Liberci
Polská divadelní režie je radikální a nápaditá. Na událost sezony aspiruje Klatova inscenace Něco za něco v Divadle pod Palmovkou
Polské divadlo je angažované, vzbuzuje rozruch a skandály. Příběh polského divadla a umění by se měl podobat tomu českému. Je ale jiný. Kolik ze své radikality přenesl jeden ze současných významných polských režisérů – Jan Klata – do své první české inscenace? O polském divadle, polské kulturní politice a české inscenaci v rukou polského režiséra.
Krutý krtek v současné době nabízí celkem tři projekty: Expedici, což je divadelní bojovka ve staré Praze, která připomíná místa spjatá se stejnojmennou samizdatovou edicí, Odsunutí – divadelní procházku po Liberci, ze kterého po válce muselo odejít obrovské množství původních německých obyvatel, a Romské pohádky, zájezdové loutkové představení. Ani v jednom případě se nejedná o klasický divadelní zážitek. „Například projekt Expedice cílí na lidi, kteří tráví svůj volný čas na únikových a různých outdoorových hrách, takže se do Prahy sjíždějí lidé ze všech koutů republiky,“ přibližuje Karel Kratochvíl. „Liberecká divadelní procházka vznikla na základě oslovení pamětníků odsunu tamních Němců v roce 1945 a má za cíl ozřejmit lidem historii míst, která po ně do té doby byla úplně obyčejná. A romské pohádky mě zaujaly, protože jejich podoba není ustálená ani mezi samotnými Romy - tradice je ústní, navíc je u nás romská otázka pořád aktuální, jak ukazují nedávné události kolem památníku v Letech.“
Na závěr se oba hosté shodli v názoru, že u politicky angažovaného divadla je primární, pro koho je určeno. „Je potřeba vyrazit do veřejného prostoru a dostat se k úplně jiným komunikačním kanálům, než jsou ty, které jsou zvyklí číst a sledovat tradiční příjemci divadla. Sociální bublina divadelních diváků je příliš homogenní,“ uvažuje Jiří Honzírek. Karel Kratochvíl k tomu dodává: „První krok k tomu nabídnout divadlo někomu jinému, je uvědomit si, že tady někdo jiný je. Někdo s odlišnými zájmy a potřebami, komu já přesto můžu divadlem něco předat.“
S kým vším Divadlo Feste a Krutý Krtek spolupracují? Jaké další inscenace uvádějí? Jak na ně reagují diváci? Jak se hraje v bratislavském Divadle bez domova? Pusťte si celé ArtCafé včetně hudebního výběru Petra Dorůžky.
Související
-
Proti zdi! Divadelní Flora představuje nonkonformní hrdiny i klopýtající outsidery
„Proti zdi“, tak zní letošní motto jednoho z nejprogresivnějších českých divadelních festivalů. Dvaadvacátý ročník festivalu Divadelní Flora trvá v Olomouci do 20. května.
-
Festival sociálního umění propojuje prostředí reálného světa s divadelním uvažováním
Poslechněte si rozhovor s Barborou Šupovou a Jakubem Čermákem, organizátory umělecké přehlídky Případ pro sociálku. Ta se letos koná od 20. do 26. listopadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.