Reflektovat skutečnost, vyhmátnout, co je v dnešní době živé. Festival sociálního umění propojuje prostředí reálného světa s divadelním uvažováním

Letos k Venuši a Klinice přibyla i místa, která nejsou přímo spojená s uměním. Akce v rámci festivalu se konají i v sociálních podnicích, konkrétně v secondhandu Přestupní stanice, který přechodně zaměstnává lidi bez domova, dále v infocentru Salé, Žižkostelu a Jídelně kuchařek bez domova na pražském Andělu.

„Přišlo nám smysluplné to propojit“, říká Jakub Čermák, „přivést na jedno místo diváky, které zajímá umění, a veřejnost, která se angažuje v sociální problematice.“

Zásadní hodnotou, kterou chtějí organizátoři festivalu zviditelnit, je poskytnutí nového úhlu pohledu na konkrétní sociální problém. Nedá se říci, že by byl konkrétní ročník festivalu zastřešen jedním obecným tématem, vždy nahlíží a zpracovává více sociálních problémů, důležité ale podle organizátorů je, že daný fenomén zviditelňuje.

„Někdy lidé problém cítí, tuší, znají tu problematiku, ale umělecké dílo nebo reportáž, která jde do hloubky, dává možnost nahlédnout za horizont běžného pohledu, za obzor, který my neznáme.“

Případ pro sociálku nabídne celou škálu událostí, od autorských čtení přes divadelní performance až po debatu se zástupkyněmi feministického hnutí Čtvrtá vlna. Patronkami festivalu jsou letos dokumentaristka Apolena Rychlíková a novinářka Saša Uhlová, které společně vytvořily film Hranice práce.

Ten se opírá o praktický „výzkum“ – půlroční pobyt mezi lidmi pracujícími za minimální mzdu. Tato problematika bude námětem sobotní performance a debaty, během které se diváci budou moci setkat s dosud nezveřejněnými deníkovými záznamy z experimentu Saši Uhlové.

Performance Hrdinové kapitalistické práce je jedním ze dvou divadelních programů, které se ve Venuši chystají, tou druhou je inscenace Internet věcí, kterou režíroval Jiří Honzírek, jinak principál brněnského divadla Feste. Ta pojednává osudy zahraničních dělníků, kteří pracují v továrnách na výrobky, které si oni sami nikdy nemohou dovolit koupit; na produkty konceptu tzv. Smart City.

Autorské představení vzniklo v rámci autorovy rezidence v plzeňském Moving Station a vychází z praktického výzkumu, zpracovávajícího téma pracovních podmínek zahraničních dělníků v zemích bývalého východního bloku, o svědectví získaná přímo v továrnách od bulharských a rumunských dělníků.

Honzírek jasně vidí cestu, jak zpřítomňovat sociální problematiku divadelními formami:

„Sociální divadlo je to nejaktivnější politické divadlo, jeho smyslem a úlohou je působit v daných lokalitách, spolupracovat s lidmi, kteří tam žijí.  Pokud se ptáme na to, jakým způsobem může divadlo skutečně věci měnit, otáčet úhly pohledu a vytahovat lidi z nedobrých životních podmínek, pak je to právě tahle cesta – neteoretizovat na jevišti o globálních problémech, ale využívat výsledky akademických výzkumů, vyrážet do terénu, oslovovat lidi a spolupracovat přímo s nimi.“

Představení inscenace Internet věcí se odehraje ve Venuši ve Švehlovce v Praze v pátek 24. listopadu, festival Případ pro sociálku zakončí v neděli 26. listopadu Taneční bál pro lidi s postižením i bez něj, pořádaný v Žižkostele.