Proti zdi! Divadelní Flora představuje nonkonformní hrdiny i klopýtající outsidery

16. květen 2018

„Proti zdi“, tak zní letošní motto jednoho z nejprogresivnějších českých divadelních festivalů. Dvaadvacátý ročník festivalu Divadelní Flora trvá v Olomouci do 20. května.

Mezinárodní nesoutěžní přehlídka nabízí 29 představení v hlavním programu, dohromady pak – na dvanácti místech – přes osmdesát akcí. Emblémem olomoucké Divadelní Flory je dramaturgická vyhraněnost. Letošní motto zní „Proti zdi“, což podle pořadatelů festivalu znamená, že diváci a divačky budou konfrontováni nevšedními příběhy nonkonformních hrdinek a hrdinů – strůjců odvážných a radikálních gest. Cílem pořadatelů je zvát do Olomouce divadlo, které reaguje na otázky a problémy doby, v níž žijeme. Zkrátka hledají divadlo s názorem.

My jsme po loňské Divadelní Floře, jejíž motto znělo „Tekutá Evropa“ a která byla orientovaná na politická témata, zatoužili být trochu více introspektivní. Proto Divadelní Flora přinese celé spektrum příběhů různých hrdinů, kteří se pohybují mimo mantinely, jež preferuje většinová společnost. Nebudou to jen rebelové, nositelé radikálních gest, ale také outsideři žijící na periferii společnost, kteří jsou ze své podstaty odlišní,“ představil letošní dramaturgické směřování festivalu jeho ředitel Petr Nerušil.

Německé politické divadlo

Inscenace Nenávist varuje před institucionalizovaným rasismem

Nenávist

Mezinárodní festival Divadelní Flora letos představuje německé divadlo Landungsbrücken z Frankfurtu nad Mohanem. Jejím zakladatelem je režisér Linus Koenig jehož inscenace Nenávist byla na 22. ročníku Divadelní Flory uvedena. Jedná se o divadelní adaptaci filmu La Haine z roku 1995 režisér Mathie Kasowitze. A právě s režisérem Linusem Koenigem vám přinášíme rozhovor.

Na Divadelní Floře se pravidelně setkáváme s německojazyčným divadlem. Po loňském hostování Maxim Gorki Theater z Berlína nebo Residenztheater z Mnichova letos festival představuje méně známý soubor Landungsbrücken z Frankfurtu nad Mohanem a jeho divadelní adaptaci francouzského filmu Nenávist – La Haine (režie Mathieu Kassovitz). „Podobně jako film i inscenace zpracovává téma nepokojů na pařížských předměstích. Přestože se jedná o vážné téma, režisérovi Linusi Koenigovi se ho daří divadelně pojmout s humorem. Inscenace je postavená na třech skvělých hereckých výkonech herců frankfurtské nezávislé scény,“ dodal Petr Nerušil.

Progresivní performance z Visegradu

Posledních šest let je součástí festivalu Divadelní flora programová linie nazvaná Visegrad Performing Arts. Cílem dramaturga této linie, Jana Žůrka, je představovat umělecká díla, jež vyčnívají z běžné produkce v jednotlivých zemích visegrádské čtyřky a svou povahou překračují hranice – žánrů i států. „Přišel jsem s nápadem, že bychom tuto linii uváděli každé dva roky, tedy jako jakési bienále, hlavě proto, aby byl výběr titulů co nejkvalitnější a nejreprezentativnější pro celý visegrádský region,“ říká Jan Žůrek.

Jan Opletal: hrdina nebo oběť?

Čtěte takéUniversum o 17. listopadu: Na stopě Janu Opletalovi

Jednou z ostře sledovaných událostí letošní Divadelní Flory byla také premiéra autorské inscenace Opletal, kterou se souborem Divadla na cucky připravil režisér Michal Hába. Ten se dostal do povědomí především díky inscenacím s jeho nezávislým divadelním souborem Lachende Bestien, se kterým pravidelně uvádí autorské projekty, jako například úspěšnou Pornogeografii, která získala Cenu Josefa Balvína za rok 2016. Jan Opletal (1915 - 1939), rodák z Nákla nedaleko Olomouce, byl student Lékařské fakulty Karlovy univerzity, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace 28. října 1939. Jeho smrt a pohřeb přerostly v další protinacistické demonstrace a uzavření českých vysokých škol.

Inscenaci Michal Hába popisuje jako téměř detektivní pátrání tří herců, zkoumajících na příběhu autentické osobnosti principy národní identity i příčiny našich historických komplexů. „Co dělat s Opletalem? Není to téma, je to člověk z masa a kostí, ale ani dnes není snadné určit, kým vlastně byl, navíc když bereme v potaz, že ho lidé často zaměňují s Janem Palachem. Určitě to není životopisná inscenace, ale je to inscenace o tom, jak nakládat s Opletalem dnes,“ vysvětlil svůj režijně-dramaturgický záměr Michal Hába.

Syrovější a vyzrálejší Nylon Jail

22. ročník festivalu Divadelní Flora zahájila svým koncertem olomoucká kapela Nylon Jail, která se po tříleté pauze a personální obměně vrací na koncertní pódia. Jak tvrdí její hlavní dva představitelé – kytarista a skladatel Roman Vičík a zpěvák Jiřin Jirák -  Nylon Jail se teď představuje mnohem syrovější a vyzrálejší.

Nylon Jail zahráli živě také ve vysílání ArtCafé – celý záznam včetně jejich hudebního vystoupení si můžete poslechnout zde:

Spustit audio

Související