Nesmíme zůstat němí a nečinní. Válku je třeba reflektovat, říká rusista Tomáš Glanc
Narodil se v Praze rok po vpádu sovětských vojsk do Československa, vyrůstal v době Husákovy normalizace. Navzdory nesvobodě, či právě díky ní, se začal zajímat o ruský jazyk a literaturu. Když mu bylo šestnáct, silně jej zasáhla hnutí ruských avantgard a vulkanické dění v uvolněných vrstvách neoficiální kultury. Dnes je předním českým rusistou a o tom, jaká ruská společnost je, promlouvá skrze knihy i výstavní projekty. I o nich mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Válka, již Rusko rozpoutalo na Ukrajině na sklonku února, jím otřásla. Byť ruskou společnost sleduje zblízka téměř čtyřicet let, mluví dnes nejen o přeformátování pohledu, ale i celého ruského prostoru: „Válka pohled na Rusko jednoznačně změnila – a to nejen na současnost, ale v jistém smyslu i na minulost. I když v umění, kultuře nebo teoretickém myšlení nehledáme primárně politické motivy, uvažujeme teď politizovaněji, větší citlivost lze vypozorovat i vůči etickým otázkám. Válka zjednodušuje, polarizuje, ale i senzitivizuje,“ vysvětlil na úvod Vizitky.
Čtěte také
Současný válečný stav pak nemá podle Glance devastující vliv jen na Ukrajinu, ale i na ruskou občanskou společnost: „Rusko, které k nám proudí z médií a zpráv, je Rusko umlčené, zmanipulované, znásilněné establishmentem a gumovými zákony, které se píší proto, aby nikdo nesměl nic beztrestně kritizovat. A to má samozřejmě zničující vliv na občanskou společnost, která se velmi těžko, ale s velkou mírou odvahy a nasazení od perestrojky formovala. Dnes je zdecimovaná a řada lidí není slyšet, nemají možnost se vyjadřovat. Přesto v této zemi, ale i mimo ni, žijí mnozí, kteří jsou připraveni pracovat pro svobodnější Rusko, v němž by se mohli uplatnit.“
Bolest druhých, naše bezmoc
Čtěte také
Na válku a zvěrstva, jež ruská armáda páchá na území svobodného, autonomního státu, teď reaguje přípravou výstavy s výmluvným názvem Pain of Others. Na podzim letošního roku by ji mělo v Praze představit Centrum současného umění DOX: „Názvem výstavy odkazujeme ke knize americké spisovatelky a teoretičky fotografie Susan Sontagové z roku 2003. A to proto, že v ní uvažuje o tom, co dnes zneklidňuje i nás. Jaké jsou naše možnosti tváří v tvář naléhavosti dění i naší bezmoci? Jaké možnosti má umění k reflexi války a kde leží její etické hranice? Nad tím jsme s ředitelem DOXu Leošem Válkou i kurátorem Otto M. Urbanem mnoho hodin uvažovali.“
S DOXem už rusista, překladatel, vysokoškolský pedagog a kurátor Tomáš Glanc spolupracoval před třemi lety na výstavě Russia Timeless, kterou připravil s ruským malířem a aktivistou Antonem Litvinem. Jestliže předchozí projekt vyjadřoval stanoviska a pocity několika generací ruských umělců, ten současný reaguje na aktuální dění, které chce nahlížet nejen z ukrajinské, ale i ruské perspektivy.
Čtěte také
I proto se jeho příprava neodehrává bez komplikací: „Citlivost ukrajinských umělců vůči jejich ruským kolegům je momentálně obrovská. Nevíme, jak to u autorů bude s jejich souhlasem a ochotou se vůbec účastnit takového projektu,“ vysvětluje Glanc, který výstavu zároveň koncipuje v širším, nejen současném kontextu: „Nebudeme vystavovat jen současné umění. Chceme, aby na několika místech zazněla i významná umělecká díla z dávných dob. Mělo by ale jít jen o sondy, o signály, že válka je něco, k čemu mají co říci i starší autoři,“ uzavírá.
Ve Vizitce pak Tomáš Glanc mluvil i o dalších tématech. O cestě za ruským jazykem, studiích na FFUK, o prvních cestách do Ruska i několikaletém působení v čele Českého centra Moskvě. O jeho setkání s Jurijem Lotmanem nebo Ivanem Martinem Jirousem se doslechnete víc v záznamu pořadu.
Související
-
Fotograf Martin Wágner: Těžce snáším dlouhé pobyty ve městě, fascinuje mě toulání periferií
„Toulal jsem se hodně, ale až v Rusku, hlavně na Sibiři a Dálném Východě, jsem objevil zvláštní vztah domorodců k poutníkům,“ píše ve své nové fotografické knize Siberia.
-
Martin C. Putna: Než se někam vydám, tak čtu
Po knihách o kulturních dějinách americké a ruské religiozity vydal knihu o Střední Evropě. Nyní se věnuje pozdní antice. Říká, že mluvit bude už jen o tom, o čem chce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.